Oslo - Norsko bude první evropskou zemí, kde bude i v dobách míru povinná vojenská služba pro ženy. Rozhodl o tom tamní parlament a podle ministerstva obrany by první ženy mohly jít k odvodu v roce 2015. Rozhodnutí přijaté v protikladu k tendencím ostatních evropských států směřujících k profesionálním armádám je v souladu se snahami této skandinávské země o rovnoprávnost.
Další krok k rovnoprávnosti? Norky půjdou povinně na vojnu
„V Norsku se zavádí povinná vojenská služba bez rozdílu pohlaví. Stortinget (parlament) žádá vládu, aby co nejdříve předložila návrh na příslušnou změnu zákona,“ uvádí se v dnešním komuniké norského zákonodárného sboru. Schválení zákona je ale pouhou formalitou, protože návrh středolevé vlády podporují všechna politická uskupení s výjimkou malé Křesťanské lidové strany. Kritizuje jej ale třeba i předsedkyně Norského sdružení pro ženská práva Torild Skardová.
Norská ministryně obrany Anne-Grete Strömová-Erichsenová:
„Je to historický den a přichází v týdnu, kdy slavíme sté výročí udělení hlasovacího práva ženám.“
Norské ženy mají od roku 1976 právo sloužit v armádě a v současné době představují asi deset procent rekrutů. Před zavedením povinné vojenské služby nezávisle na pohlaví stanovila ministryně obrany za cíl mít do roku 2020 v řadách armády 20 procent žen. Norsko se dnešním rozhodnutím ovšem dostává do společnosti hrstky světových zemí, jakými jsou kupříkladu Kuba, Izrael, Malajsie či Severní Korea, které ženy do armády povolávají.
Povinná vojenská služba pro ženy v Norsku je do značné míry formální záležitostí a jejím důvodem není nedostatek branců. I pro muže se branná povinnost uplatňuje velmi mírně. Ze 60 tisíc mužů, kteří jdou na základě svého věku k odvodu, je nakonec do armády ročně vybráno pouhých 8 000 až 10 000 Norů. Přijati jsou v podstatě ti, kteří mají zájem a dobré výsledky fyzických a psychologických testů.