Merkelová k výročí povstání v NDR: Touha po svobodě se zastavit nedá

Berlín – Od protikomunistického povstání 17. června 1953 v bývalé Německé demokratické republice vede historická linie až k rozpadu komunistických režimů ve východním bloku v roce 1989. Na dnešní pietní vzpomínce k 60. výročí nepokojů v NDR to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. U berlínského památníku obětí protirežimních bouří zdůraznila, že povstání v roce 1953, stejně jako Pražské jaro 1968 v Československu ukázaly, že touha po svobodě se nedá zastavit.

„Lidové povstání v NDR tehdejší vládci sice zvládli vojenskou silou potlačit, lidskou touhu po svobodě a přání vzít svůj život do vlastních rukou, to nemohli udusit. Povstání ze 17. června 1953 ukazuje, že se touha po svobodě nedá zastavit. Ne v NDR, ne v Budapešti 1956, ne v Praze 1968, ne v Polsku 1981,“ prohlásila Merkelová. „Historická linie nás vede od tragédie 17. června 1953 přes opovržení lidmi 13. srpna 1961 (při stavbě Berlínské zdi) a desetiletí politické bezútěšnosti až k neuvěřitelnému štěstí na podzim 1989, kdy se ve východním bloku rozpadal jeden režim útlaku za druhým,“ dodala Merkelová, která sama pochází z komunistické NDR. Podobně se vyjádřil v pátek německý prezident Joachim Gauck při vzpomínkovém shromáždění ve Spolkovém sněmu.

Braniborská brána během povstáníProtirežimní bouře v NDR
Impulzem k vypuknutí nepokojů před 60 lety bylo zhoršování životních a pracovních podmínek východních Němců během budování socialismu. Po prvních demonstracích dělníků ve východní části Berlína se protesty během krátké doby rozšířily do více než 700 míst po celé NDR a potlačit je musely sovětské tanky. Povstání stálo život 55 lidí a z více než milionu účastníků protestů jich tehdy přes 1 500 skončilo na dlouhé roky ve vězení. Krátce před událostmi ve východním Německu se odehrály protirežimní nepokoje i v Plzni v souvislosti s měnovou reformou, která byla v Československu přijata koncem května 1953.


Merkelová připomněla, že tehdejšímu východnímu Německu v době vypuknutí povstání ještě nebyly ani čtyři roky, „politicky už ale bylo na konci“. „Tento den, 17. červen 1953, ukázal, že ten systém se dal udržet jen za pomoci násilí a útlaku,“ uvedla kancléřka.

Zmíněné datum podle Merkelové je a zůstane významným mezníkem v německých a evropských dějinách. Kancléřka vyjádřila úctu těm, kteří za svobodu bojovali tehdy, i těm, kteří se o za zachování základních lidských práv po celém světě zasazují dnes.