Rusko-německé pnutí: Merkelová si nakonec prosadila svou

Petrohrad - Angela Merkelová a Vladimir Putin večer v Petrohradu nakonec přece jen otevřeli spornou expozici uměleckých děl. Během dne se objevily informace, že akce byla odvolána, protože se německá kancléřka s ruským prezidentem neshodla na proslovech při zahájení výstavy Doba bronzová - Evropa bez hranic. Mezi exponáty jsou totiž i díla, která Rudá armáda ukořistila v Německu a následně odvezla do Moskvy. Berlín o jejich navrácení dlouhodobě usiluje s poukazem na mezinárodní právo, Rusko naproti tomu dává najevo, že za tyto poklady zaplatilo krví svých vojáků.

Merkelová se v Petrohradu účastní hospodářského fóra, které má přispět k rozšíření role Ruska v globální ekonomice. S Putinem měli otevřít výstavu v petrohradské Ermitáži, mezi jejímiž exponáty je například i takzvaný eberswaldský zlatý poklad z nejranější německé historie. Před odletem Merkelové do Petrohradu ale bylo oznámeno, že se tato společná akce ruší. Z německé delegace se proslechlo, že se státníci údajně nedohodli na tom, kdo pronese oficiální zahajovací řeč při otevření výstavy. Kancléřka měla návštěvu Ruska dokonce předčasně ukončit.

Vládní mluvčí Steffen Seibert před odletem z Berlína řekl, že ruská strana v rozporu s původním plánem odřekla proslovy obou státníků. Merkelová totiž chtěla ve své řeči žádat vrácení uměleckých skvostů pocházejících z válečné kořisti. Následně obě strany celou akci zrušily. Putin ale později tyto informace vyvrátil a účast Merkelové potvrdil.

Téma sporné expozice komentoval i během tiskové konference s Merkelovou s tím, že jde o velmi citlivé téma pro obě strany. Na dotaz, zda by se nemělo začít jednat o navrácení některých artefaktů, odpověděl, že je „potřeba najít nějaký kompromis, který by měli vypracovat společně ruští i němečtí odborníci“.

Ke společné účasti na otevření výstavy nicméně nakonec došlo a kancléřka svůj projev pronesla. Přesně podle původních odhadů v něm mimo jiné prohlásila: „Jsme toho názoru, že by tato díla měla být Německu vrácena.“ Ocenila nicméně, že se výstava vůbec koná a že jsou exponáty zpřístupněny veřejnosti.

Výstava je společnou akcí muzeí v Moskvě a Berlíně a koná se v rámci německo-ruského roku. Její součástí je více než 1 700 objektů, které mají vykreslit obraz doby bronzové. Mezi nimi je i 600 artefaktů, které sovětští vojáci po konci války odvezli do Moskvy.

Takzvaný eberswaldský zlatý poklad je největší německý zlatý nález z doby bronzové, který byl po druhé světové válce až do nedávné doby pokládán za ztracený. Nyní se vůbec poprvé prezentuje na velké výstavě. 

Od té doby, co vešlo ve známost, že se poklad o váze kolem 2,6 kilogramu nachází v depozitářích moskevského Puškinova muzea, požaduje Berlín od Moskvy vrácení jeho asi 80 částí. Je mezi nimi osm bohatě zdobených nápojových šálků, dále pak zlaté kruhy na krk i na paže a spirálové náramky. 

Nejvýznamnější prehistorický zlatý nález v Německu byl objeven v roce 1913 v hliněné nádobě při stavebních pracích na pozemku výrobny mosazi u Eberswalde severně od Berlína. Poklad pochází přibližně z 9. století před naším letopočtem. Majitel výrobny mosazi přenechal poklad císaři Vilému II. Ten tuto cennost předal prehistorickému oddělení Národopisného muzea, z něhož se krátce nato stalo Státní muzeum pravěkých a raných dějin. Prvního června 1945 byl zlatý poklad letadlem dopraven z Berlína do Moskvy - společně s dalšími exponáty z berlínského muzea. Ve třech bednách bylo uloženo 1 534 předmětů, mezi nimi i Priamův poklad.


Prezident Putin na petrohradském hospodářském fóru vybídl poslance, aby ještě do letních prázdnin rychle přijali návrh amnestie pro podnikatele odsouzené za ekonomické delikty. Média připomněla, že před měsícem Putin návrh amnestie odmítl jako špatně připravený a nechal jej radikálně zúžit. V Rusku amnestii nevyhlašuje šéf státu, ale dolní komora parlamentu; v ní mají spolehlivou většinu Putinovi přívrženci.