Washington/Moskva/Brusel - Američan Edward Snowden požádal v Rusku o politický azyl. Ten by mu fakticky otevřel cestu z tranzitu moskevského letiště, kde uvízl na útěku před americkou spravedlností. Snowden je v USA stíhán za špionáž a v tranzitním prostoru se zdržoval od 23. června. Z informací ruských médií vyplývá, že azyl pro Snowdena může být výsledkem kontaktů mezi šéfy americké FBI a ruské kontrarozvědky, kteří prý byli ohledně této citlivé kauzy v trvalém kontaktu.
Snowdenovi v letištní pasti dochází dech, požádal Rusko o azyl
„Včera ve 22:30 (20:30 SELČ) se do konzulární kanceláře ruského ministerstva vnitra na letišti Šeremeťjevo dostavila občanka Velké Británie Sarah Harrisonová, která je právní zástupkyní a zmocněnkyní občana USA Snowdena. Odevzdala jeho žádost o poskytnutí politického azylu v Rusku,“ uvedl Ševčenko. Harrisonová je právnička serveru WikiLeaks a před týdnem do Moskvy přiletěla se Snowdenem.
Dnes odpoledne se ještě před zprávou k možnému azylu vyjádřil také ruský prezident Vladimir Putin. Podle něho může Američan v Rusku zůstat, pokud „už dál nebude poškozovat Spojené státy“. Bývalý technik na začátku června vyzradil médiím informace o supertajném sledovacím programu PRISM. Spojené státy tak kvůli sledování telefonátů a internetu mají například co vysvětlovat evropským spojencům včetně EU. Šéf Evropské komise José Manuel Barroso už kvůli tomu nařídil důkladnou kontrolu komunikačních systémů v rámci unie.
Barack Obama na tiskové konferenci v Pretorii
Obama: Vzájemné špehování není překvapivé, všechny informace na vyžádání dodáme
Washington ale svůj výzvědný program PRISM brání. Podle Národního ředitele tajných služeb (DNI), který rozvědky zastřešuje, získávají USA kvůli hrozbě terorismu stejné informace jako jiné státy. „Jasně jsme oznámili, že Spojené státy shromažďují tajné informace takové povahy, jaké sbírají všechny státy,“ uvádí nedělní prohlášení DNI. Tento úřad již dříve oznámil, že na žádosti evropských vlád o vysvětlení odpoví „diplomatickými kanály“, a že tedy nebude záležitost komentovat veřejně.
O víkendu napsal německý týdeník Der Spiegel, že Spojené státy monitorují jen v Německu přes půl miliardy telefonních hovorů, e-mailů a textových zpráv. Britský list The Guardian pak našel v materiálech Edwarda Snowdena zmínky o desítkách sledovaných zemí. Z dokumentů vyplývá, že agenti USA sledovali a odposlouchávali nejen úřady a velvyslanectví ideologicky nepřátelských států, ale i své spojence. Kromě zemí Evropské unie jsou to třeba i Japonsko, Mexiko, Jižní Korea, Indie či Turecko.
Igor Lukeš, profesor Bostonské univerzity:
„Necháme-li stranou údajné odposlouchávání velvyslanectví ve Washingtonu, tak co se týče odposlechu evropských sítí nebo monitorování internetu, to vše je z hlediska amerických zákonů legální. Vyrobit z toho skandál je možné v Evropě, kde se právoplatně tázají po vysvětlení, ale ve Spojených státech to znamená, že Národní bezpečnostní agentura dělá svou práci.“
Rusko dosud dávalo od Snowdenovy kauzy fakticky ruce pryč. Prchající Američan se nachází v letištním tranzitu a formálně na území Ruské federace nevkročil. Sám Putin dal minulý týden najevo, že Snowden prý není příliš zajímavý ani pro ruské zpravodajské služby. Vůči důrazným výzvám Washingtonu ke Snowdenově vydání ale Moskva zůstávala hluchá. V USA je obžalován z krádeže státních dokumentů a špionáže, hrozí mu až třicet let vězení.
Jako za studené války
Německo, Evropská unie a nově i Francie požadují po Američanech vysvětlení. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert označil špionáž za neakceptovatelné chování: „Odposlouchávání přátel je nepřijatelné, to není možné, už nejsme ve studené válce.“ Kancléřka Angela Merkelová chce o záležitosti v dohledné době jednat s americkým prezidentem Barackem Obamou. Již dnes se má s americkým velvyslancem v Německu podle Reuters sejít zástupce německého ministerstva zahraničí. Šéf opozičních zelených Jürgen Trittin dnes navrhl, aby Německo poskytlo azyl Snowdenovi. To navrhuje i německá postkomunistická strana Levice.
Francouzský prezident François Hollande dnes Spojené státy vyzval, aby okamžitě zastavily údajné odposlouchávání Evropské unie. „Nemůžeme akceptovat takový způsob chování,“ prohlásil Hollande. „Žádáme, aby to okamžitě přestalo,“ dodal a požádal Washington o okamžité vysvětlení.
Andor Šándor, bezpečnostní expert:
„Mě nepřekvapuje, že NSA nebo CIA se zajímá o to, co se děje v Německu. Měli bychom si připomenout, že většina atentátníků z 11. září žila a dlouho spřádala plány, jak zabít 3 000 Američanů, právě v Německu. A podařilo se jim to, aniž by se dostali do hledáčku bezpečnostních složek Německa.“
Edward Snowden
Informace o tajném programu PRISM poskytl médiím bývalý technik tajných služeb Edward Snowden, ten se teď ukrývá nejspíš na moskevském letišti. Má zájem přemístit se do Ekvádoru, jehož úřady chce požádat o politický azyl.
Prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Vladimir Putin zmocnili šéfy svých tajných služeb, aby společně vyřešili problém Edwarda Snowdena, bývalého IT technika americké rozvědky uvězněného už týden v tranzitním prostoru moskevského letiště. Oznámil to dnes šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev.
GALERIE
videogallery_351730