Protiatomový bunkr pod Berlínem: Antidepresiva a záchody bez dveří

Berlín - Přímo pod nejslavnější berlínskou nákupní zónou Kurfüstendamm se nachází obří protiatomový bunkr. Ten měl v případě jaderného útoku zachránit až 3 600 lidí. Nyní Berlín své podzemní tajemství zpřístupnil veřejnosti, a kryt tak slouží jako atrakce turistům. Kdykoliv ale může být znovu uveden do provozu.

Na ploše menší než fotbalové hřiště se v případě jaderné války mělo tísnit přes tři a půl tisíce lidí. „Za studené války byl Západní Berlín coby politický ostrůvek neustále ohrožován sovětskými jadernými zbraněmi,“ vysvětluje ředitel muzea Story of Berlin Bernhard Schütte důvod, proč v roce 1974 vznikl bunkr pod Kurfüsterndammem. V celém Západním Berlíně bylo těchto objektů 16, ale mohly pojmout jen něco přes procento obyvatel Západního Berlína. 

Život v podzemí měl být podle scénáře velmi stísněný. Jakmile by počet lidí v bunkru dosáhl maximální kapacity, technici by bez milosti uzavřeli ocelová vrata. Teplota by zde dosáhla více než třiceti stupňů, vlhkost 99 procent. Jako potrava měla sloužit výlučně studená strava. Namačkaní lidé by se skoro nesměli hnout ze svých lehátek.

Dva týdny a pak dojde nafta

Počítalo se s případy šílenství, k výbavě proto patřila velká zásoba prášků na uklidnění. Ani záchody nesměly mít dveře, aby se tu nepáchaly sebevraždy. Jsou zde nainstalovány i ruční pumpy na vodu, které ve skutečnosti nefungují. Uvězněným lidem měly poskytnout iluzi smysluplné činnosti. A po 14 dnech by tak jako tak došla nafta. „Lidi pak měly evakuovat autobusy. Pokud by tedy ještě byly nějaké autobusy, nějaké silnice, pokud by venku bylo ještě vůbec něco,“ dodal Schütte.

Na možné hrůzy jaderné války se dnes chodí dívat turisti. Bunkr je ale pořád součástí berlínské civilní obrany. „Potřebujeme 10-14 dní, abychom bunkr zase uvedli do pohotovosti,“ konstatovala kurátorka muzea Rebekka Belanová.