Vstřícné gesto Izraele: Propustí stovku vězněných Arabů

Jeruzalém - Izraelská vláda dnes schválila propuštění 104 Arabů vězněných hlavně za zabíjení Izraelců. Rozhodnutí je považováno za vstřícný krok před začátkem izraelsko-palestinských rozhovorů. O jakékoliv dohodě, kterou by Izrael s Palestinci uzavřel, bude muset hlasovat ještě izraelské obyvatelstvo v referendu.

Vstřícný a bolestivý krok…

Pro propuštění Arabů hlasovalo na závěr bouřlivého zasedání 13 ministrů vlády Benjamina Netanjahua. Proti se postavilo sedm členů kabinetu a dva se hlasování zdrželi. Netanjahu v sobotu označil chystané propuštění vězňů za „bolestné rozhodnutí“ a vyzval ministry, aby jeho plán podpořili. Propuštění vězňů bude podle něj testem, zda si Palestinci skutečně přejí ukončit letitý spor s židovským státem. „Jsou chvíle, kdy musíme udělat těžká rozhodnutí pro dobro této země, a toto je jedna z nich,“ řekl Netanjahu na začátku zasedání.

Vězni se mají dostat na svobodu postupně ve čtyřech etapách během několika měsíců. Každá fáze propouštění má být spojena s pokrokem v jednáních.

„Věřím, že to je krok směrem k míru a doufám, že budeme schopni využít příležitosti k obnoveni jednání, kterou nám USA poskytly,“ komentoval rozhodnutí izraelské vlády hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát.

Dle listu Haarec je propuštění vězňů spíše citové než politické téma, jelikož lidé, jichž se rozhodnutí týká, jsou ve vězení od 90. let, je jim přes 50 let a nedá se čekat, že by se účastnili dalších protiizraelských útoků. Mají ale na rukou krev Izraelců, takže jejich osvobození vzbuzuje bouřlivé emoce zejména v rodinách obětí a neschvaluje je 88 procent Izraelců. Před sídlem premiéra se shromáždily desítky demonstrantů. „Neměli bychom propouštět vrahy a teroristy. To je nepopsatelný zločin a plivnutí do tváře pozůstalým. Zkušenosti z minulosti ukazují, že propuštění budou v teroru pokračovat,“ řekl jeden z nich.

Bez souhlasu z referenda dohoda platit nebude

Povinnost referenda se v Izraeli vztahovala zatím pouze na dohody o východním Jeruzalémě a o Golanských výšinách. Obě tato území spolu s dalšími Izrael obsadil za války v roce 1967. Jeruzalém pak sjednotil, část Golan anektoval.

„Jakákoli dohoda uzavřená při (mírových) jednáních, bude podrobena referendu. Při takto historicky významném rozhodování o budoucnosti země musí o záležitosti hlasovat každý občan,“ sdělil na schůzi vlády premiér Benjamin Netanjahu. Uzákonění referenda o mírových dohodách žádá strana Židovský domov Naftaliho Bennetta.

Rozhovory s Palestinci má Izrael zahájit v úterý ve Washingtonu. Propuštění vězňů, kteří jsou v izraelském vězení 19 až 30 let, požadoval palestinský prezident Mahmúd Abbás jako podmínku pro obnovení rozhovorů. Delegace na izraelsko-palestinských rozhovorech mají ve Washingtonu vést izraelská ministryně spravedlnosti Cipi Livniová a palestinský vyjednávač Saíb Irikát.