Unikátní dokument kupce nenašel. Na Schindlerův seznam v aukci nikdo nepřihodil

San Francisco - Jedna ze čtyř dosud existujících verzí takzvaného Schindlerova seznamu nového majitele nenašla. Dokument byl nabízen v aukci na internetovém serveru eBay s vyvolávací cenou tři miliony dolarů, žádný zájemce se však nepřihlásil. Seznam psaný na psacím stroji obsahuje jména 801 mužů, které německý průmyslník Oscar Schindler zachránil před smrtí v koncentračních táborech.

Podle zkušeností z podobných aukcí se očekávalo, že vážní zájemci se objeví na poslední chvíli. To se však nestalo.

Americký obchodník Gary Zimet si 14 stránek válečného papíru špatné kvality cenil na 60 milionů korun. „Tento extrémně vzácný originál Schindlerova seznamu je jediný, který se kdy objevil na trhu. Pochází od Izáka Sterna, Schindlerova účetního. Existují ještě tři další opisy, ty jsou ale v rukou veřejných institucí,“ vyzdvihl jedinečnost svého dokumentu Zimet.

Schindlerův seznam vznikl v sedmi kusech. Dochovaly se čtyři - kromě draženého exempláře se jeden nachází v muzeu ve Washingtonu, zbývající dva pak v památníku Jad Vašem v Izraeli.


Přeživší s aukcí nesouhlasí

Aukce dokumentu rozhořčila ty, kteří Oscaru Schindlerovi vděčí za život: „Je to kousek historie, a jako takový by měl přijít do muzea, ne ho dražit mezi soukromníky.“

Seznam 801 mužů je datovaný 18. dubnem 1945. Vznikl v továrně v Brněnci na Svitavsku. Tam se nacista Schindler se svými dělníky uchýlil před postupující frontou rok předtím, kdy si nechal z Polska přivézt tisícovku židovských zajatců.

Oskar Schindler
Oskar Schindler

„Byl to spíš floutek a opilec, ale pro židy udělal hodně,“ vzpomíná na Schindlera pamětník z Brněnce. Historici se přiklánějí k tomu, že začal židy zaměstnávat z vypočítavosti. Chránil je ale celou válku před smrtí i špatným zacházením a postupem času začal zachraňovat další a další vězně. Někteří se sem po válce vrátili, jako jeden Polák. „Když stoupal po schodech ke svému pracovišti, kapaly mu slzy. Říkal, že je Schindler zachránil,“ popisuje obyvatel Brněnce Petr Henzl.

Po Schindlerovi zbyla do dnešních dní v Brněnci jen rezavá vrata továrny. Textilka dávno zkrachovala a vedou se o ni desítky soudních sporů. Až se vyřeší, chce obec část továrny koupit a zřídit v ní muzeum. Na to, aby vydražila Schindlerův seznam, ale peníze nemá.

  • Schindlerova továrna v Brněnci
    Schindlerova továrna v Brněnci zdroj: ČT24
  • Schindlerova továrna v Brněnci
    Schindlerova továrna v Brněnci zdroj: ČT24

Svitavský rodák Schindler se po válce nepřipomínal. Jeho příběh proslavil po celém světě až film hollywoodského režiséra Stevena Spielberga z roku 1993.

Video Reportáž Vlastimila Weinera
video

Reportáž Vlastimila Weinera