Rumunsko začalo účtovat s brutálními komunistickými dozorci

Bukurešť - Rumunsko se začalo vypořádávat se zločiny komunismu. Úřady vyšetřují 35 bývalých dozorců z pracovních táborů kvůli týrání politických vězňů. Pobyt v tamních gulazích nepřežilo na 120 tisíc lidí, úřady ale dosud brutální jednání dozorců popíraly.

Padesát let se v Rumunsku o těchto zločinech mlčelo. Kryli je bývalí agenti tajné služby Securitate, kteří i po Ceauseskově pádu zastávali vysoké funkce ve státní správě. Teď se karta obrací. Na seznamu vyšetřovaných nechybí Ion Ficior. Bývalému veliteli tábora Periprava vězni kvůli brutalitě přezdívali lidská bestie. „Nikdy jsem na člověka nevztáhl ruku. Trestal jsem prohřešky jen podle řádu – samotkou,“ popírá Ficior jakékoliv obvinění.

Z víc než 600 tisíc politických vězňů přitom v pracovních táborech zemřela skoro pětina. Často kvůli nelidskému zacházení, za které nepadly žádné tresty.

Bývalí vězni rumunského pracovního tábora
Bývalí vězni rumunského pracovního tábora

Vzpomínky, které nepřebolí ani po půlstoletí

Emilian Mihailescu a Ion Baurceanu strávili v jilavském pracovním táboře pět let. „Nejhorší byla ta zima, kterou jsme museli snášet,“ vzpomíná teď při procházení důvěrně známými celami Ion.

Při návštěvě tábora se oběma okamžitě vrací děsivé vzpomínky z 50. let - úmorná dřina v extrémních teplotách, malé porce většinou zkaženého jídla a kruté tresty. Dozorci je zavírali na samotku, nutili jíst vlastní exkrementy a pravidelně je bili do bezvědomí. „Přišel velitel Raduca. Chtěl mě zmlátit sám, 25 ran obuškem. Byl jsem zoufalý.“ Ani po dlouhých desítkách let nedokáže Ion při vzpomínkách udržet slzy. „Nemají žádné výčitky. Nic z toho neuznávají. Proto mě nic nenutí jim odpustit,“ dodává Emilian.

Československo se s dozorci vypořádat nestihlo

Podobným peklem prošlo i na 70 tisíc vězňů v československých uranových dolech. Čtyři tisíce jich zemřelo. Úřady se s jejich dozorci pokusily vypořádat dřív než v Rumunsku. „Vlna odchodů, případně stíhání prokuratury, nastala po roce 1968. Naneštěstí přišla okupace a věci se vrátily v podstatě do 50. let,“ říká historik Tomáš Bursík.

Po pádu režimu už úřady nemohly žádný z dříve uzavřených případů znovu otevřít. U soudu skončil jen jáchymovský strážný Bohumír Vlačiha, který postřelil politického vězně na útěku. Pro promlčení ho nakonec krajský soud osvobodil.