Krajánci v CERN nezahálejí, renovují i „strážce“ velkého třesku

Ženeva – Evropské centrum pro jaderný výzkum (CERN) prochází v současnosti dvouletou modernizací. Pro tamní českou enklávu to znamená zejména práci na dvou detektorech obřího urychlovače. Válce s názvem ALICE a především ATLAS jsou co do velikosti rekordní fyzikální projekty. S jejich pomocí dokážou vědci kontrolovat chování částic při simulaci tzv. velkého třesku. Ve výzkumném středisku na okraji Ženevy pracuje zhruba 200 Čechů, třetina z nich jsou studenti. V loňském roce ČR oslavila 20 let podílení se na tamních experimentech.

Právě Češi pomáhají v mezinárodním projektu dohlédnout až do raných dob vesmíru. Za tajemným názvem ATLAS se skrývá mohutný tunel s rozměry 22 krát 44 metrů a hmotností téměř 7 tisíc tun. Je složen z několika vrstev a pomáhá analyzovat chování proudu protonů při vzájemných srážkách. V jediném bodu se při plném výkonu nahromadí energie, která odpovídá rozjetému vlaku. V takto extrémních podmínkách vědci rozkrývají tajemství nejmenších částic, které fyzika dosud zná.

„My skutečně vyrábíme v malém množství stav hmoty, v jakém byl vesmír několik mikrosekund po velkém třesku,“ říká vedoucí badatelské skupiny experimentu ALICE Karel Šafařík. Češi u projektu fungují od začátku a nevynechali ani plánovanou modernizaci. Dohled přímo na místě ale není to jediné, na co se CERN může při spolupráci s Čechy spoléhat. Vědecká pracoviště i soukromé firmy dodávají do těchto detektorů důležité součástky.

Detektory ATLAS a ALICE jsou součástí velkého podzemního okruhu urychlovače s názvem LHC. Ten má obvod 27 kilometrů a je umístěn v hloubce 100 metrů pod povrchem.


Do CERN jdou z Čech stamiliony, přesto se vyplatí

Podíl na výzkumech v CERN vyžaduje od každého členského státu pravidelné příspěvky. Česko v loňském roce poslalo do ženevského centra zhruba 220 milionů korun. Díky zakázkám se ale třetina peněz vrátila zpět do domácí ekonomiky. Členství v CERN se navíc vyplatí i tím, že Češi vkládají asi jedno procento z celkového rozpočtu, podíl našich vědců zapojených do projektu ale zahrnuje až 3 procenta.

CERN je největší světová laboratoř, která zkoumá mikrosvět elementárních částic. Založena byla v roce 1954, už o několik let později ale navázala kontakt s tehdejšími fyziky z Československa. Komunistický režim nicméně pouštěl přes železnou oponu jen minimum vědců. Změna přišla s rokem 1990, respektive 1992 a oficiálním začátkem spolupráce mezi CERN a našimi fyziky. Oficiálně nad kontakty Čechů s výzkumným centrem bdí Výbor pro spolupráci ČR s CERN. V současnosti se Švýcaři nebrání ani spolupráci se studenty. Kromě Akademie věd ČR totiž mají v Ženevě své zastoupení například Matematicko-fyzikální fakulta UK nebo České vysoké učení technické.

Video Češi nechybí u renovace největšího vědeckého centra na světě
video

Češi nechybí u renovace největšího vědeckého centra na světě

Naposledy loni na podzim přijeli zástupci z CERN hledat nové spolupracovníky mezi české vědce a studenty. Samotná organizace si pečlivě hlídá, aby zastoupení nejenom ve vrcholných místech bylo proporční. Fyzik Igor Jex z ČVUT ale upozorňuje, že reálnou možnost najít pozici v prestižním centru má zhruba desítka špičkových techniků a několik málo úzce zaměřených vědců.

  • Vojtěch Petráček, prorektor pro vědu a výzkum ČVUT:

„K práci v takové organizaci patří různá lokální specifika a nevýhody. My trpíme například nevýhodami jazykovými, protože CERN je ve frankofonní oblasti Švýcarska. To je pro naše občany složité, na rozdíl od anglicky nebo německy mluvících zemí. Zároveň je to relativně daleko a musíme uvážit i vliv toho, že blízkost Itálie a Francie způsobuje, že těchto obyvatel je tam zaměstnáno procentuálně o něco víc.“

/*json*/{"map":{"lat":46.235116061398,"lng":6.0546469688416,"zoom":16,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/