Vědci naservírovali první hamburger ze zkumavky

Maastricht – Dva dobrovolníci možná přepsali historii vědy a kulinářství zároveň. Ochutnali totiž první hovězí hamburger, který vznikl kompletně v laboratoři – díky kultivování kmenových buněk skotu. Výroba hamburgerů in-vitro může podle vědců přinést řešení pro stále více se projevující nedostatek potravin a sníženou schopnost jejich produkce kvůli klimatickým změnám.

Oba dobrovolní degustátoři a znalci jídla kupodivu laboratorní maso hodnotili kladně. Shodli se na tom, že hamburger měl správnou texturu masa, ale na chuti se ještě bude muset zapracovat. Prý mělo skvělou konzistenci a k dokonalosti mu chybělo jen víc soli a pepře. „Nemá žádný tuk, ale když si kousnete, je to stejný pocit, jako u normálního hamburgeru,“ potvrdil gastronomický kritik Josh Schonwald.

Cena výroby jednoho karbanátku vážícího 142 gramů se vyšplhala na 250 000 liber.

Recept na hamburger in-vitro:

Kmenové buňky byly kultivovány v živném roztoku, díky kterému se jejich počet až 30násobně zvýší. Následně k nim byl přidán kolagen. Během dalšího kroku se buňky organizovaly do jakýchsi kousků svalů. Ty díky elektrickým impulsům nabývaly na objemu, stejně jako opravdové svaly během posilování, až získaly velikost zrnka rýže. Nakonec bylo 20 000 kousků těchto laboratorních svalů smícháno s 200 kusy laboratorně vyrobeného živočišného tuku.

 Hamburger z Petriho misky

Další postup se už od přípravy toho skutečného hamburgeru příliš neliší. Stačí přidat sušené vejce, strouhanku, koření a šťávu z červené řepy, která dodá hamburgeru tu „pravou barvu“ hovězího masa.


Karbanátek se zrodil v laboratoři v nizozemském Maastrichtu. „Z jediné kmenové buňky můžeme vyrobit 10 tisíc kilogramů masa,“ tvrdí vedoucí výzkumu Mark Post.

Maso z Petriho misky je šetrnější k životnímu prostředí. V porovnání s chovem dobytka spotřebuje polovinu energie, produkuje zlomek skleníkových plynů a nepotřebuje prakticky žádnou plochu.

Video Reportáž Václava Černohorského
video

Reportáž Václava Černohorského