Manning zaslouží Nobelovku, tvrdí americký aktivista a přikládá petici

Oslo/Washington - Nobelův výbor v Oslu převzal petici, která žádá udělení Nobelovy ceny za mír americkému vojákovi Bradleymu Manningovi, souzenému v USA za špionáž. Jeden z iniciátorů petice, americký protiválečný aktivista a novinář Norman Solomon, na svých webových stránkách tvrdí, že sehnal 100 000 podpisů. Manninga, který umožnil zveřejnění statisíců tajných vojenských a diplomatických depeší serverem WikiLeaks, už dříve na ocenění formálně nominovala nositelka Nobelovy ceny Mairead Corriganová Maguireová.

Petici v Oslu předala organizace RootsAction. Podle jejího spoluzakladatele Solomona Manning svými odhaleními přispěl ke zkrácení války v Iráku. Většina podpisů pod peticí patří Američanům, uvedl Solomon v norské televizi. Podle Solomona jednal Manning v zájmu míru a demokracie, a proto si cenu zaslouží. Spolu s ním je o tom přesvědčeno 100 000 lidí z celého světa, kteří petici podepsali. Na internetu je petice ke zhlédnutí včetně komentářů jejích signatářů.

„Požádáme Nobelův výbor, aby si tyto komentáře přečetl, protože svědčí o důrazné a upřímné podpoře Bradleyho Manninga po celém světě,“ uvedl Solomon. „Díky Bradleymu Manningovi se Američané a další lidé po celém světě dozvěděli, co jejich vlády skutečně dělají. Ta odhalení způsobila politikům v mnoha zemích potíže, protože oni nejraději jednají v zákulisí,“ napsal Solomon v deníku USA Today.

Petice Manningovi nijak nepomůže

Člen Nobelova výboru Asle Toje, jenž petici přebíral, řekl, že petice nebude mít na rozhodování výboru vliv. „Není to soutěž v popularitě,“ zdůraznil.

Nominace na letošní Nobelovu cenu míru byly ukončeny letos na jaře, v seznamu navržených je 259 jmen organizací a jednotlivců. Manninga, který byl mezi nominovanými i loni, navrhla irská aktivistka Corriganová. Ta stejné ocenění získala v roce 1976 za své snahy o ukončení sektářského násilí v Severním Irsku. Letošní držitel Nobelovy ceny za mír bude oznámen 11. října.

Bradley Manning před soudemPětadvacetiletý vojín Manning nyní stojí před americkým vojenským soudem, který ho už shledal vinným ze špionáže a krádeže důvěrných státních dokumentů. Voják nechal tajné depeše zveřejnit v roce 2010, kdy sloužil v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila na internetu.

Nejzávažnějšímu obvinění, kterým bylo napomáhání nepříteli, Manning ale unikl, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.

Na internetu se objevilo video ze soudní síně

Napjatou atmosféru kolem soudního procesu vyhrotil incident s videem, jež se objevilo na internetu. Navzdory soudnímu zákazu pořizovat záběry ze soudní síně se na serverech YouTube a Vimeo objevil krátký klip, na němž je vidět předsedkyně soudu i sám obžalovaný.

Šestnáctivteřinový záběr ukazuje tvář soudkyně Denise Lindové a Manninga na lavici obžalovaných. Na pozadí se ozývá skandování „Svobodu Bradleymu Manningovi!“. Lindová dnes v reakci na únik obrázků nechala prohledat tašky novinářů, kteří proces sledují na obrazovkách v místnosti sousedící se soudní síní.