Ďábel přišel o svého advokáta: Zemřel Jacques Vergés

Paříž – V 88 letech zemřel francouzský právník Jacques Vergés, kterému média kvůli jeho klientům přezdívala „ďáblův advokát“. Proslavil se jako obhájce tyranů a teroristů, před soudem zastupoval bývalé nacisty, diktátory, ale také prostitutky nebo chudé děti ulice. Během své kariéry obhajoval řadu prominentních klientů, včetně teroristy Carlose Šakala či nacistického zločince Klause Barbieho.

Vergés se do povědomí veřejnosti zapsal už v 50. letech jako nepřehlédnutelný reprezentant francouzské komunistické strany. Během alžírské války obhajoval Alžířany obžalované z teroristických činů proti Francii. Tehdy vypracoval svou známou taktiku spočívající v útoku na vyšetřování a hájil své klienty politickým napadáním Francie.

Také později často zastupoval nejrůznější „černé ovce“. Byl mezi nimi třeba někdejší šéf lyonského gestapa Klaus Barbie zvaný „lyonský řezník“, který byl nakonec odsouzen na doživotí, ačkoli ho Vergés před tribunálem líčil jako obětního beránka francouzské justice.

Před soudem Vergés obhajoval i někdejšího předsedu prozatímní vlády Rudých Khmerů Khieu Samphana, mezinárodního teroristu Ilyiche Ramíreze Sáncheze alias Carlose Šakala či filozofa Rogera Garaudyho, který ve své knize zpochybnil holocaust. Jako obhájce se nabízel i srbskému exprezidentovi Slobodanu Miloševičovi či svrženému iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi.

Vergés: Neobhajitelní klienti neexistují

Dobrý proces je jako shakespearovké drama, zkrátka umělecké dílo, říkával Verges. O známosti z radikálních kruhů neměl nouzi. Che Guevaru potkal v Paříži, Mao Tse-tung ho zval na čaj do Pekingu, kambodžského diktátora Pol Pota znal ze studií. Verges vždy tvrdil, že by neodmítl nikoho: včetně Hitlera nebo Usámy bin Ladina. „Neobhajitelní klienti neexistují. A v demokracii má právo na obhajobu každý. Čím závažnější obvinění, tím větší povinnost obhajovat,“ říkával.

Syn francouzského diplomata a Vietnamky a milovník doutníků a pěnových koupelí ctil jedinou zásadu: Nectít žádné zásady. Kromě dobra a zla dokázal zpochybnit i svůj vlastní život. Když v 70. letech na devět let beze stopy zmizel, dobře se prý bavil při čtení svých nekrologů.