Amerika vzpomíná: Splnil se po 50 letech sen Martina Luthera Kinga?

Washington - USA si připomínají půl století od pochodu na Washington, kdy přes 200 tisíc lidí - hlavně tmavé pleti - žádalo stejná práva, jako mají běloši. Martin Luther King přednesl během poklidného protestu svůj nejznámější projev I Have a Dream. Snil o jiné Americe, v níž jeho čtyři děti nebudou posuzovány podle barvy pleti, ale podle charakteru.

Jeden z nejznámějších projevů americké historie - a možná nejen její – si lidé přišli připomenout přímo tam, kde zazněl - na schody Lincolnova památníku. Na rozdíl od tehdejšího pochodu je například bílí majitelé restaurací nevyháněli, když si chtěli dojít na toaletu. Amerika se za půl století zásadně proměnila - černoši volí, stojí v čele firem a vypustit z úst rasistický vtip znamená se společensky znemožnit. „Stále ale bojujeme proti mnoha věcem - chudobě, zneužívání, domácímu násilí, za některá volební práva. Vezměte si třeba nedávný případ Trayvona Martina - stále bojujeme za rovnost,“ říká účastník vzpomínkového pochodu Bobby Daniels.

Dnešní shromáždění a pochod jsou začátkem vzpomínkových akcí, které vyvrcholí 28. srpna. Ve stejný den a na stejném místě u Lincolnova památníku jako King má letos promluvit americký prezident Barack Obama. V čele dnešní akce stojí bojovník za lidská práva a komentátor televizní stanice MSNBC Al Sharpton a Martin Luther King III., nejstarší syn černošského bojovníka.

Ve Washingtonu si připomněli slavný projev Martina Luthera Kinga
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Jose Luis Magana

Projev dnes pronesli Al Sharpton, první černošský generální prokurátor Eric Holder, šéfka demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová a poslední žijící organizátor původního pochodu, demokratický poslanec John Lewis. Slova se ujal i zástupce rodiny Trayvona Martina, neozbrojeného černošského teenagera, který byl loni zastřelen na Floridě a jeho vrah byl později osvobozen, protože podle poroty jednal v sebeobraně.

Američané si připomněli slavný projev Martina Luthera Kinga
Zdroj: ČT24

Organizátoři chtěli pochodem upozornit na problémy, jako jsou pracovní příležitosti, hlasovací práva, násilí se zbraněmi, práva žen a imigrační reformu. V projevech zazněla pochvala za pokrok, který USA v posledních 50 letech učinily a jehož vrcholem bylo zvolení prvního černošského prezidenta. Řečníci ale rovněž upozornili, že i po tolika letech pokračují útoky na lidská práva a přetrvává rasová diskriminace. Vlna kritiky se snesla zvláště na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, který rozhodl vymazat důležité antidiskriminační ustanovení ze zákona o hlasovacích právech. Přijetí tohoto ustanovení v roce 1965 znamenalo zásadní zlom v boji Afroameričanů za rovnoprávnost. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že vycházelo ze 40 let starých údajů a nebralo v potaz pokrok v rasové otázce.

Video Ve Washingtonu se vzpomínalo na projev Martina Luthera Kinga
video

Ve Washingtonu se vzpomínalo na projev Martina Luthera Kinga

Rok 1963 byl pro Ameriku přelomový. Tak velkou demonstraci hlavní americké město nikdy předtím nezažilo. Washington se bál výtržností, poprvé od 30. let se ve městě nerozléval alkohol. I prezident John F. Kennedy byl skeptik, po pochodu ale Kinga přijal v Bílém domě. Rok 1963 si bude Amerika pamatovat ještě dlouho. V listopadu přišla o prezidenta Kennedyho, King, který v roce 1964 obdržel Nobelovu cenu za mír, jej přežil jen o pět let. V 39 letech také zemřel rukou atentátníka.