Astana – Kazašský umělec Karipbek Kujukov se narodil bez rukou. Tvrdí, že za to může nukleární střelnice, která byla nedaleko jeho rodné vsi. Svými obrazy postižených lidí tvořenými jen pomocí úst bojuje proti jaderným pokusům.
Bezruký kazašský umělec bojuje proti jaderným pokusům
Až do roku 1989 testovala sovětská armáda v Semipalatinsku jadrné pumy. Kujukovovi žili v malé vesnici jen 20 kilometrů od hranic polygonu. "Má matka byla v šoku. Tři dny po narození mě jí vůbec neukázali. Ale otec říkal: Přežije. Protože jsem byl živý a mohl jsem hýbat nožičkama. Samozřejmě, pak rodičům nabízeli různé věci, třeba injekci, aby mě navždy uspali," říká Kujukov.
Účinkům radiace bylo v okolí Semipalatinsku vystaveno na jeden a půl milionu lidí. Často o nebezpečí ani nevěděli. Armáda tu odpálila 500 náloží, dodnes tu úřady evidují nejvyšší výskyt nádorů, postižení a vrozených vad.
GALERIE
Kujukov při práci
„Později mi otec vyprávěl, že pokusy sledoval z okolních kopců. Samozřejmě si lidé měli lehnout na zem a přikrýt se, taková byla instrukce. Jenže tu podívanou chtěl každý sledovat na vlastní oči,“ vypráví Kujukov.
Na následky jaderných pokusů se teď snaží upozorňovat pusou a štětcem. „Chci vyjádřit, co je v duši těch lidí i v mojí duši, co se skrývá za jejich tvářemi. Každý by se měl zamyslet nad budoucností, když se na ně podívá.“
Jaderné pumy testovali Sověti i jinde. Asi nejbezohlednější pokus se odehrál v září 1954 u Tockého poblíž Buzuluku, kde armáda svrhla pumu v blízkosti svých padesáti tisíc vojáků, aby se zjistilo, v jakém stavu výbuch přežijí a jak budou reagovat.
Kazašský umělec bojuje proti jaderným testům (zdroj: ČT24)