Cameron prohrál. Sněmovna intervenci v Sýrii nechce

Londýn – Britská vláda premiéra Camerona před půlnocí prohrála hlasování ve sněmovně ohledně vojenské intervence v Sýrii. Hlasování sice bylo nezávazné, ale odmítnutí vojenských úderů v praxi znamená, že má Cameron svázané ruce. Britský ministr obrany Philip Hammond následně uvedl, že se Británie nezúčastní vojenské akce proti Sýrii. Žádný výsledek nepřineslo ani jednání rady bezpečnosti OSN. Pětice stálých členů se na rezoluci vůči Sýrii znovu nedohodla. Schůzku prý iniciovalo Rusko, které se staví proti jakémukoliv vojenskému zásahu v Sýrii. Vojenský zásah bez mandátu OSN by byl podle Moskvy porušením mezinárodního práva.

Dnešní hlavní události kolem syrské krize:

  • Britská vláda premiéra Davida Camerona prohrála hlasování ve sněmovně ohledně vojenské intervence v Sýrii.
  • Britský premiér David Cameron nechce prosazovat intervenci, kdyby byl v RB OSN proti ní rozáshlý odpor. Je ale proti, aby zásah blokoval jeden člen s právem veta.
  • Britská vláda uvedla, že vojenská intervence v Sýrii je legální i bez souhlasu RB OSN v případě, že se jedná o zásah z humanitárních důvodů.
  • Britské zpravodajské služby potvrdily, že v Sýrii byly „s největší pravděpodobností“ syrským režimem užity chemické zbraně.
  • Tajné služby USA dosud nepotvrdily, že za chemickým útokem je Bašár Asad.
  • Barack Obama ovšem označil za viníka syrskou vládu.
  • Inspektoři OSN opustí Sýrii v sobotu ráno, ještě týž den by mohla být hotová i jejich zpráva.
  • Rusko posiluje vojenské námořní síly ve Středozemním moři; britské letectvo přesunulo na základnu Akrotiri na Kypru šest stíhacích letounů Typhoon, USA posilují přítomnost v Perském zálivu.
  • Česko se zatím k případnému útoku na Sýrii staví rezervovaně a preferuje mírové řešení.
  • Hackerská skupina Syrská elektronická armáda (SEA) pohrozila Spojeným státům kybernetickým útokem, pokud USA zaútočí na Sýrii.

Premiér podle agentury Reuters prohrál „symbolické, ale důležité hlasování“, které mělo vydláždit cestu k připojení Británie k úderům v Sýrii. Ministerský předseda vzápětí přislíbil, že názor parlamentu neobejde, ale bude respektovat. Ve stručném prohlášení po hlasování v poměru 285 ku 272 hlasům uvedl, že je jasné, že si britský lid vojenský zásah nepřeje.

Vláda Davida Camerona byla až dosud považována za stoupence zásahu proti režimu Bašára Asada. „Doufal jsem, že se argumenty prosadíme, ale pochopili jsme, že je tu hluboké zřídlo nedůvěry k angažování se na Blízkém východu,“ uvedl Hammond. Připustil, že klíčový britský spojenec, Spojené státy, mohou být britským postojem nezapojit se do akce zklamány, ale nemyslí si, že by britská neúčast mohla vojenskou akci zastavit.

Cameron by nerad šel proti většině v Radě bezpečnosti

Britský premiér David Cameron dnes přesvědčoval britské poslance o tom, že je nutné kvůli chemickým útokům v Sýrii zasáhnout. Prohlásil nicméně, že by neprosazoval intervenci, pokud by proti ní byla v Radě bezpečnosti OSN „rozsáhlá“ opozice. Zároveň ale dodal, že zásah by neměl blokovat jeden hlas člena rady s právem veta. Britská vláda přitom dnes zveřejnila právní dokument, podle kterého lze schválit vojenskou intervenci v Sýrii i bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN. „Pokud by byl zásah zablokovaný Radou bezpečnosti, Velká Británie přesto může takovou akci podle mezinárodního práva povolit za účelem zmírnění ohromujícího rozsahu humanitární katastrofy v Sýrii,“ praví vládní dokument.

Dokument by mohl být právě otevřením cesty k vojenskému zásahu. Jenže pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN se na britské rezoluci k Sýrii nedokázalo shodnout. Deník The Guardian odhaduje, že by armáda mohla zaútočit příští úterý.

Při promluvě k britským poslancům premiér Cameron řekl, že by bylo „nemyslitelné“ prosazovat intervenci v Sýrii v Radě bezpečnosti OSN, pokud by tam proti ní byla „rozsáhlá“ opozice. Zároveň ale jedním dechem dodal narážku na Rusko - Cameron řekl, že případný útok by neměl blokovat jeden člen s právem veta.

„Nejde o to, stavět se na něčí stranu nebo podpořit syrskou opozici, nejde o změnu režimu, ale o reakci na válečný zločin,“ argumentuje Cameron. Ten chtěl původně rovnou prosadit text podporující útok na Sýrii, nicméně na nátlak labouristů ustoupil a připravil mírnější rezoluci, která předpokládá druhé hlasování po vyjádření inspektorů OSN a Rady bezpečnosti. „Neexistuje stoprocentní jistota o tom, kdo je za útok odpovědný,“ řekl také. Zdůraznil ale, že on je na základě existujících důkazů přesvědčen o vině Asadova režimu.

Britské zpravodajské služby zveřejnily zprávu, která potvrzuje užití chemických zbraní v Sýrii. Podle tajných informací je údajně „vysoce pravděpodobné“ že za útoky stojí syrská vláda. Právě proto je ve hře i vojenská intervence.

Humanitární intervence

Podle Charty OSN přijaté v roce 1945 žádný stát nemá oprávnění zasahovat do vnitřních záležitostí jiného státu. Zasahuje-li, může tak činit jedině s mandátem RB OSN. „Od roku 1945 se ale mezinárodní právo změnilo a teď už se připouští, že i takto jednostranné akty bez mandátu OSN mohou být legitimní a legální,“ uvedl pro ČT 24 Vladimír Balaš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jedná se především o zásah humanitárního charakteru, například když se v dané zemi porušují mezinárodní práva. „Převažují-li humanitární důvody, je takové opatření považováno za legální,“ dodal.


Americká rozvědka zatím nemá důkazy, že za údajným chemickým útokem v Sýrii je režim Bašára Asada. Prezident Obama se i tak připravuje na vojenskou intervenci a je p=řesvědčený o tom, že viníkem je syrský eržim. Zdrženlivější je naopak Francie. Zdůrazňuje, že se musí především najít politické řešení.  

Podobný názor má i Berlín. Německá kancléřka Angela Merkelová věří, že Rada bezpečnosti OSN zareaguje na krizi v Sýrii rychle a jednomyslně. Prohlásila to v telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Proti intervenci ostře vystupuje právě Rusko, ale i Latinská Amerika, Čína a Írán. 

První varování už Spojeným státům daly hackerské skupiny, které sympatizují se syrským režimem. Hrozí, že na Ameriku zaútočí po síti. V minulosti už napadly některé servery tamních novin.

Český prezident Miloš Zeman proti intervenci:

Prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci„Myslím si, že v Sýrii je na jedné straně sekulární diktátor a na druhé straně náboženští fanatici vedení al-Káidou, a z tohoto důvodu nevidím vojenský zásah v Sýrii jako přiměřený, protože to není žádná válka mezi dobrem a zlem, ale válka mezi dvěma zly.“


Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) varuje před humanitární krizí v zemi. „Další eskalace pravděpodobně vyvolá nové útěky obyvatel a zvýší humanitární potřeby, které jsou již nyní ohromné,“ prohlásil Magne Barth, který vede delegaci MVČK v Sýrii. „Například v mnoha venkovských oblastech u Damašku lidé umírají, protože nemají přístup k lékům a zdravotnickému materiálu a protože není dostatek zdravotníků, kteří by se o ně postarali.“

PODROBNÝ VÝVOJ SYRSKÉ KRIZE SI PŘEČTĚTE V ČASOVÉ OSE:

Video Zprávy 16:00 k situci v Sýrii
video

Zprávy 16:00 k situci v Sýrii