Rusové mají plán. Sýrie ho vítá, Američané jsou skeptičtí

Washington/Moskva - Sýrie se ocitla pod tlakem Ruska, OSN a Británie, aby předala své masivní zásoby chemických zbraní pod mezinárodní kontrolu, podepsala konvenci o jejich zákazu a zbraně zničila. Hlavní syrský spojenec Rusko si od plánu slibuje, že odvrátí hrozbu amerického vojenského úderu. Šéf syrské diplomacie Valíd Mualim v první reakci návrh formálně uvítal, na ministerstvu zahraničí USA převažuje „vážná skepse“. O problému syrských chemických zbraní Lavrov telefonicky jednal se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Kerry mu oznámil, že USA nepřistoupí na „hry“ okolo kontroly syrských chemických zbraní, pouze na seriózní návrh.

Mualim dnes jednal v Moskvě s Lavrovem, který mu ruský návrh tlumočil. „Pokud by mezinárodní kontrola chemických zbraní této země odvrátila vojenské údery, pak na tom s Damaškem okamžitě začneme pracovat,“ uvedl ruský ministr.

Syrský ministr v reakci prohlásil, že Damašek iniciativu Moskvy vítá. Jeho diplomaticky formulovaná reakce ale výslovný souhlas s ruským plánem neobsahovala. Žádných dalších komentářů se novináři od Mualima nedočkali. Syrská strana je podle něj přesvědčena o moudrosti ruského vedení, které se snaží odvrátit americkou agresi proti syrskému národu.

Ve Spojených státech převládá ohledně ruského plánu „vážná skepse“. Mluvčí ministerstva zahraničí řekla, že USA ruský návrh „zevrubně prozkoumají“. Hodnotí ho ale s vážnou skepsí, protože může být součástí zdržovací taktiky. Připomněla, že Sýrie v minulosti trvale odmítala svůj chemický arzenál zničit. Poradce Bílého domu Ben Rhodes v televizi NBC připustil, že USA jsou ochotny s Ruskem o jeho návrhu diskutovat.

Kerryho nešikovné vyjádření spustilo lavinu

Kerry už předtím sám možnost mezinárodní kontroly a likvidace syrských chemických zbraní nadhodil, i když je podle něj krajně nepravděpodobná a hypotetická. Prezident Asad by podle Kerryho mohl odvrátit zásah v Sýrii, pokud by do týdne odevzdal všechny chemické zbraně mezinárodnímu společenství. Nic takového ale podle amerického ministra Sýrie neudělá.

Ministerstvo zahraničí USA později upřesnilo, že Kerryho slova byla jen „řečnickým obratem“, která měla ukázat na neochotu Damašku spolupracovat. „Moskva ale Kerryho vzala za slovo,“ komentovala vývoj agentura Reuters.  

John Kerry
Zdroj: ČTK
Autor: ZUMA/Chen Xiaowei

Zničte veškerou chemii, vyzývají Rusové

K likvidaci chemického arzenálu dnes Sýrii vyzval i Lavrov: „Vyzýváme syrské vedení nejen k tomu, aby sklady svých chemických zbraní dalo pod mezinárodní kontrolu, ale i k následnému zničení chemického arzenálu. Sýrie by se měla plnohodnotně připojit ke smlouvě o zákazu chemických zbraní.“

Naději na nevojenské řešení živí i Pan Ki-mun

S iniciativou, jejímž cílem je odblokovat jednání „ostudně paralyzované“ Rady bezpečnosti OSN o Sýrii, přišel šéf světové organizace Pan Ki-mun. Nabídl se, že požádá Radu, aby vyzvala Sýrii k přemístění skladů chemických zbraní do míst uvnitř země, kde by byly bezpečně uskladněny a zničeny. Požádá rovněž Radu bezpečnosti, aby požadovala na Damašku podpis konvence o zákazu chemických zbraní.

Výzvy k mezinárodní kontrole syrského chemického arzenálu dnes podpořil i britský ministerský předseda David Cameron. „Pokud Sýrie předá své chemické zbraně pod mezinárodní kontrolu, bude to velký krok kupředu,“ řekl Cameron poslancům britského parlamentu. Je ale podle něj třeba zajistit, aby jednání o tomto návrhu nezneužil Damašek k úhybným manévrům. „Musíme zajistit, aby nešlo o úhybnou taktiku s cílem odvést pozornost k jiným problémům, než jsou na stole,“ řekl britský premiér.

Rada bezpečnosti OSN
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Stephen Chernin

Dokument, který viní syrský režim z použití chemických zbraní a žádá silnou mezinárodní odpověď, podepsalo už 25 států. Prohlášení předložily Spojené státy k podpisu během summitu G20 v Petrohradu. Novými signatáři jsou podle Bílého domu z evropských zemí Německo, Dánsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Chorvatsko, Kosovo, Rumunsko a Albánie. Podpis dále připojili Katar, Spojené arabské emiráty, Maroko a Honduras. Již dříve kromě USA dokument podepsaly Austrálie, Kanada, Francie, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Saúdská Arábie, Španělsko, Turecko a Británie. Z osmadvaceti členských států NATO jich podpis připojilo šestnáct.

V dokumentu se uvádí, že signatáři „tím nejdůraznějším způsobem odsuzují strašlivý útok chemickými zbraněmi, který si vyžádal životy tolika mužů, žen a dětí“.


Syrský prezident Bašár Asad v televizním rozhovoru pro CBS varoval Spojené státy před jakýmkoli útokem na jeho režim: „Zapojení do syrské války je proti zájmům Spojených států,“ prohlásil.„ Asad zároveň odmítl vinu za chemický útok. V rozhovoru pro americkou televizi řekl, že Spojené státy nemají žádné důkazy, že za útoky je odpovědný právě Asadův režim. “Neexistuje žádný důkaz, který by svědčil o tom, že jsem použil chemické zbraně proti vlastnímu lidu,„ prohlásil prezident. “Ze zóny, kde USA tvrdí, že syrská vláda použila chemické zbraně, neexistuje nic než videonahrávky a obvinění," dodal Asad. Nevyloučil, že v případě útoku Sýrie udeří zpět. 

Washington ale naopak argumenty pro zásah zesiluje. Podle Bílého domu nejsou potřeba nezpochybnitelné důkazy, ale stačí zdravý rozum - jeho zástupci odkazují na drastické záběry bezprostředně po útoku na Damašek, které o víkendu odvysílala americká zpravodajská televize CNN. O důkazech o použití sarinu hovořil britský premiér David Cameron koncem minulého týdne na vrcholné schůzce skupiny G20 v ruském Petrohradu. Británie shodně s Bílým domem tvrdí, že útok si vyžádal životy víc než 1 400 lidí.

Inspektoři OSN v Sýrii
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Erbin City

Amerika zvažuje jednání na Radě bezpečnosti OSN

Mezitím se objevují informace, že chemické útoky vedly některé složky syrské armády bez přímého Asadova souhlasu. Nejen proto Bílý dům stále nemá plnou podporu ve světě. Na jeho stranu se zatím jednoznačně postavila jenom Francie a Dánsko. Američané proto znovu zvažují projednání útoku na Radě bezpečnosti OSN.

The Los Angeles Times zatím potvrdil dřívější zprávy amerických médií, že seznam původně zhruba 50 cílů amerického úderu se postupně rozšiřuje. Plánovači Pentagonu nyní zvažují, jaké zbraně do útoku nasadit - kromě raket Tomahawk odpálených z lodí ve Středozemním moři to mohou být i bombardéry a svazek amerických lodí operujících v Rudém moři. „Po každém úderu bude následovat vyhodnocení, útoků bude několik. Všechno se odehraje během 72 hodin s jasným náznakem, že je hotovo,“ řekl listu armádní zdroj obeznámený s přípravou útoku.


Americký Kongres tento týden projedná návrh rezoluce, která schvaluje americkou trestní akci proti Sýrii odvetou za srpnový chemický útok. Do konce týdne by o ní měl hlasovat Senát, pravděpodobně příští týden bude zařazena k hlasování ve Sněmovně reprezentantů. Výsledek je ale stále pro Bílý dům krajně nejistý, podle průzkumu agentury AP je velká část kongresmanů nerozhodnuta - v Senátu jich váhá třetina, ve Sněmovně reprezentantů dokonce polovina.

Poradkyně prezidenta USA pro otázky národní bezpečnosti Susan Riceová prohlásila, že Spojené státy nemohou připustit, aby země jako Severní Korea nebo Írán nabyly přesvědčení, že chemický útok v Sýrii zůstane bez americké reakce. Obamova poradkyně potvrdila, že prezident považuje útok na Sýrii za potřebný pro obhajobu amerických zájmů.

Video Rusko nabídlo řešení pro Sýrii
video

Rusko nabídlo řešení pro Sýrii