Baťovi dědicové: Podle Benešových dekretů máme nárok na odškodné

Bratislava - Dědicové Jana Antonína Bati požádali Slovensko o odškodnění za majetek zabavený po válce. Jeho hodnotu odhadují na více než miliardu eur (přes 25 miliard korun). Svou žádost o náhradu opírají o to, že stát prý nesplnil povinnost vyplývající z příslušného Benešova dekretu a nestanovil odškodné za zabavený majetek, uvedl právník Robert Cholenský, který rodinu zastupuje.

Baťovi dědicové popírají, že by chtěli prolomit Benešovy dekrety, dle svých slov naopak požadují jejich naplnění. „Přímo v Benešových dekretech bylo napsáno, že tento majetek bude znárodněn za náhradu, a podle nich ta náhrada nebyla nikdy vyplacena. Odmítají spekulace, že by plánovali prolomení dekretů. Požádali slovenské ministerstvo financí, aby stanovilo náhradu podle samotného Benešova dekretu a aby ji vyplatilo, nebo s nimi alespoň začalo jednat, k čemuž zatím nedošlo,“ komentoval Cholenský.

Slovenské ministerstvo financí potvrdilo, že žádost Baťových dědiců obdrželo. Úřad ji ale blíže nekomentoval s odůvodněním, že ji analyzuje. 

Rodina neusiluje o navrácení majetku, chce peníze

Baťův vnuk John Nash se odmítl vyjádřit k výši odškodného, s níž by rodina byla spokojena. Na dotaz, zda by se spokojil s částkou 10 tisíc eur (zhruba čtvrt milionu korun), uvedl, že by šlo o malou sumu. Dodal, že v případě neúspěchu své žádosti o náhradu je rodina připravena se se Slovenskem soudit. Naznačil také, že Baťovi mají zájem o finanční kompenzaci, nikoliv navrácení majetku. Například Bojnický zámek, který patřil do Baťova impéria, by podle něj měl nadále patřit mezi „národní poklady“ Slovenska. V případě získání odškodného hodlají Baťovi takto získanou částku investovat na Slovensku. Investice by patrně směřovaly do odvětví informačních technologií, ve kterém Nash v současnosti podniká. 

Dědicové Jana Antonína Bati na TK v Bratislavě
Zdroj: ČTK
Autor: Jan Koller

Majetek je velmi rozsáhlý, dědicové proto slovenské ministerstvo žádají, aby určilo jeho přesnou hodnotu, až potom se chtějí bavit o výši odškodného. Pod Baťův koncern patřilo na Slovensku hned několik podniků. V zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Prostřednictvím akciové společnosti vlastnil i Bojnický zámek.

Slovenská justice letos v dubnu očistila Baťovo jméno

Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil. 

Příbuzní se rozhodli žádat o vyplacení náhrady za znárodněný majetek na základě verdiktu bratislavského okresního soudu. Ten letos v dubnu Janu Antonínu Baťovi zrušil trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který mu československý soud v roce 1947 uložil za kolaboraci s nacisty. Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v Česku se potomci podnikatele soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal kvůli údajné spolupráci s nacisty. Pět potomků Jana Antonína Bati se domáhá náhrady škody za 56 milionů korun. 

Ekonomové naděje rodiny na získání odškodného mírní, protože Jan Anatonín Baťa se na sklonku roku 1945 nepřihlásil jako majitel 40 procent akcií společnosti. Při pozdějším zestátnění už mu tak podle některých právních výkladů na Slovensku nic nepatřilo. „Soud si bude muset zjistit, jaké jsou doklady k převodům a osudům jednotlivých akciových balíků. Já jako historik mohu jen zopakovat, že se jich dá dohledat jen 60 procent,“ řekl České televizi historik Univerzity Tomáše Bati Zdeněk Pokluda.