Aktivisté Greenpeace sedí v ruské vazbě, čelí obvinění z pirátství

Moskva – Třicet aktivistů hnutí Greenpeace, kteří byli minulý týden zadrženi při protestní akci v Barentsově moři, rozvezly ruské úřady do vyšetřovacích vazeb v různých městech. K zatčeným nebyl povolen vstup zahraničních vyšetřovatelů; hovořit s nimi mohl pouze americký konzul. Z 30 zadržených je podle vyšetřovatelů 27 cizinců. Všichni čelí obvinění z pirátství. V případě odsouzení jim hrozí až 15 let vězení a vysoká pokuta. K zadržení aktivistů se vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin. Nepovažuje je sice za piráty, ale i tak soudí, že proniknutím na těžební plošinu Gazpromu porušili mezinárodní právo.

Ruští pohraničníci, spadající pod tajnou službu FSB, zadrželi loď Greenpeace v Barentsově moři, kde se aktivisté chystali protestovat proti připravované těžbě ropy. „Advokátům nedali příležitost předložit doklady, že zastupují zadržené. (…) Jde o nepochopitelné jednání (úřadů). Podle zákona by se nic takového dít nemělo,“ postěžoval si americký konzul.

Ruský prezident Vladimir Putin na rozdíl od vyšetřovatelů nepovažuje zatčené aktivisty za piráty. „Neznám podrobnosti, co se odehrálo, ale je jasné, že to samozřejmě piráti nejsou. Formálně se ale snažili zmocnit těžební plošiny. Je zcela zjevné, že se tito lidé dopustili porušení norem mezinárodního práva,“ řekl dnes Putin.

„Není to poprvé, co se ruským úřadům nenásilný protest nelíbí. Tentokrát je to ale jiná situace. Z lodi se snažili vyvěsit protestní plachtu. Máme za to, že by reakce ruských úřadů měla být adekvátní. Místo toho byla směšná,“ uvedl ředitel ruské pobočky Amnesty International Sergej Nikitin. Vladimir Čuprov, který má v ruské pobočce Greenpeace na starosti energetické záležitosti, nicméně komentář ruského prezidenta přivítal jako známku korektního urovnání sporu. „Jsme připraveni k dialogu a doufám, že nás vyslyší,“ řekl Čuprov na dnešní tiskové konferenci.

Protest byl pokojný, tvrdí aktivisté

Ještě před akcí pohraničníků se ekologové pokusili proniknout na těžební plošinu Prirazlomnaja, kterou chce na přelomu roku zprovoznit ruský koncern Gazprom. Podle mluvčího vyšetřovatelů Vladimira Markina se Greenpeace dopustilo „útoku na ruskou svrchovanost“. Hnutí naopak tvrdí, že protest aktivistů byl pokojný a že ruské komando se lodi zmocnilo v mezinárodních vodách.

Záměr společnosti Gazprom je prvním plánem této firmy na těžbu ropy v Barentsově moři. Počítá se s tím, že první ropu plošina vytěží už koncem letošního roku. Těžba měla podle původních plánů začít už loni, ruská těžební společnost ji ale kvůli protestům ochránců životního prostředí odložila.

Hnutí Greenpeace tvrdí, že Rusko není schopno zajistit ochranu okolních vod a zabránit jejich zamoření ropou. Do roku 2019 má denní těžba dosáhnout hranice 120 tisíc barelů. Společnost Gazprom Něfť, což je dceřiná firma státního monopolu Gazprom, do projektu investovala tři miliardy dolarů (57 miliard korun). Další, zhruba stejnou částku má firma v plánu vydat v příštích letech.