Klan Alijevů povede Ázerbájdžán dalších pět let

Baku - Novým ázerbájdžánským prezidentem byl podle očekávání již potřetí zvolen Ilham Alijev, který zemi vládne tvrdou rukou již deset let. Podle předběžných výsledků získal téměř 84 procent hlasů. Opozice volby označila za nejšpinavější v historii země, podle českých pozorovatelů ale proběhly v pořádku. Hlasování sledovalo téměř 52 000 místních a zahraničních pozorovatelů.

Hlavní kandidát opozice Camil Hasanli získal podle průzkumů pouhých 8,2 procenta hlasů, za ním zůstalo dalších osm Alijevových vyzyvatelů. Ázerbájdžánská tisková agentura Trend citovala českého europoslance Miroslava Ouzkého (ODS), který byl v zemi jako pozorovatel a nezaznamenal prý během voleb žádné prohřešky. „Pod nátlakem mezinárodního společenství přistoupila ázerbájdžánská strana ke značení voličů neviditelným inkoustem,“ řekl ČTK europoslanec. U vchodu do každé volební místnosti tak byla služba se čtečkou, která zkontrolovala voličům palec pravé ruky, aby se zjistilo, zda už někde nevolili. Spokojen s průběhem voleb byl i další český pozorovatel, exposlanec za TOP 09 Václav Kubata.

Opačného názoru je vedení ázerbájdžánské opozice. „Falšovalo se všude. Pokud se dřív státní moc uchylovala k podvodům ke konci volebního dne, tentokrát začali hned od rána,“ řekl serveru Contact.az opoziční předák Eldar Namazov. Podle šéfa opoziční strany Müsavat Isy Gambara Alijevova strana Nový Ázerbájdžán rozvážela zverbované „voliče“ po volebních okrscích, do volebních seznamů byli zařazováni lidé pobývající v zahraničí a jejich jménem hlasovaly nastrčené osoby. Prohřešky proti volebnímu zákonu připustila i ústřední volební komise. Docházelo k nim v „některých hlasovacích místnostech“ a dopouštěla se jich prý opozice.

Jednapadesátiletý Alijev v roce 2003 převzal moc z rukou svého otce, bývalého šéfa sovětské tajné policie KGB v republice a člena sovětského vedení Gejdara Alijeva. Rodinný klan tak řídí zemi téměř bez přerušení prakticky už od roku 1969. Mezinárodní monitorovací organizace dosud žádné ázerbájdžánské volby neoznačily za spravedlivé.


Vedení Alijevova volebního štábu mezitím vyhlásilo svého vůdce vítězem. V Baku vládní strana zorganizovala masový mítink, jehož účastníci nesli transparenty „Zvítězili jsme“ a „Ázerbájdžán bude dál vzkvétat“. Režim zároveň varoval opozici, že veškeré pokusy o zpochybnění voleb budou rázně potlačeny.

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International kritizovala předvolební „spirálu represí“ v Ázerbájdžánu zaměřených proti „nevládním organizacím, médiím, kritickým a prodemokratickým skupinám, jakož i opozičním stranám“.

Přívrženci režimu argumentují hlavně tím, že za Alijevovy vlády se hrubý domácí produkt země s necelými deseti miliony obyvatel více než ztrojnásobil, hlavně díky miliardám dolarů z těžby ropy a plynu, a také stoupla životní úroveň. Bohatství je však rozděleno nerovnoměrně a ochránci lidských práv obviňují režim z pronásledování kritiků.