Europoslanci řešili Romy, eurokomisařka se červenala

Štrasburk - Ostrá výměna názorů dnes v Evropském parlamentu provázela debatu o situaci Romů v Evropě. Podle řady poslanců by státy měly dál pracovat na odstranění diskriminačního chování vůči Romům, zazněly však i názory, že problémy plynou ze sporného chování některých z nich. Eurokomisařka Viviane Redingová v závěru debaty prohlásila, že se „stydí“ za to, že byla některým vyjádřením přítomna.

Zdroj: ISIFA/Sipa Press Autor: C. VILLEMAIN

Pozornost řady europoslanců upoutal nedávný případ seznamů Romů, které ve Švédsku údajně bez vědomí vlády vedli jednotliví příslušníci místní policie. Databáze, podle švédských zákonů nelegální, měla prý podobu rodokmenu a bylo na ní přes 4 000 Romů, včetně asi tisícovky dětí. Podle švédské poslankyně Cecilie Wikströmové se však systematické útoky proti Romům dějí v celé EU: byli například vykazováni z Francie, problémy jsou v Itálii či v Maďarsku.

Na podobná vyjádření reagoval bulharský nezávislý člen EP Dimitir Stojanov. Podle něj ve Francii nenaslouchali názorům, že problém je složitý, a při řešení integrace pak zvolili nejsnazší cestu - deportaci. „Vzpomeňte si, kdo deportoval naposledy evropské občany“, uvedl Stojanov.

Britský europoslanec Paul Nuttall z britské euroskeptické strany UKIP upozornil na blížící se zapojení Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru s volným pohybem osob. Na jednom místě v Bulharsku, které navštívil, žije na omezeném prostoru ve slumech až 50 000 lidí. „Kdybych byl nucen žít tímto způsobem, snažil bych se odtud odejít, a právě to mnoho z nich 1. ledna příštího roku udělá, a zamíří do Británie,“ prohlásil s tím, že po novém roce na britských ostrovech předpokládá nárůst dětské prostituce. Nezávislý poslanec Philip Claeys z Belgie prohlásil, že řada problémů plyne ze samotného chování některých Romů a uvažování o nich jako o obětech prý mělo skončit.

Na podobné komentáře zřejmě reagovala eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Z první analýzy dat předložených jednotlivými vládami podle ní vyplývá, že možnost volného pohybu v Evropě využívá jenom 0,29 procenta občanů. „Nepředstírejme, že existuje nějaká invaze ani že nastane po 1. lednu, protože se nic nezmění,“ uvedla v závěru debaty eurokomisařka a podotkla, že se stydí, že musela slova některých europoslanců vyslechnout.