Nobelovu cenu míru získala Organizace pro zákaz chemických zbraní

Oslo – Nobelovu cenu míru získala Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Její experti právě připravují likvidaci syrských chemických zbraní. Po loňském kontroverzním udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii tak byla oceněna další organizace, v historii ceny už pětadvacátá. Mezi favority letos patřila šestnáctiletá pákistánská aktivistka Malala Júsufzaiová. Rozhodnutí Nobelova výboru přivítaly Francie, Německo i Evropská unie, jež zároveň slíbily organizaci podporu.

„Úmluvy a činnost OPCW stanovily užití chemických zbraní za tabu na základě mezinárodních zákonů. Nedávné události v Sýrii, kde chemické zbraně byly použity, zdůraznily potřebu zvýšit úsilí zbavit se takovýchto zbraní,“ uvedl Nobelův výbor ve svém prohlášení k dnešnímu ocenění.


Experti organizace sídlící v Haagu v současné době provádějí inspekci zařízení na výrobu chemických zbraní v Sýrii s cílem jejich likvidace. Podle americko-ruské dohody z minulého měsíce má být celý syrský chemický zbrojní program zlikvidován do poloviny roku 2014. Syrský prezident Bašár Asad souhlasil se vstupem chemických expertů na své území pod hrozbou vojenského útoku ze strany Spojených států, které ho vinily z použití chemických zbraní proti civilistům.

Informaci, že letošní Nobelovu cenu dostane OPCW přinesla hodinu před vyhlášením norská veřejnoprávní televize NRK, která už loni předpověděla vítezství Evropské unie.

Spolupracovník ČT Yngvar Brenna o Nobelově výboru:

„V Nobelově výboru se rozhoduje většinově. Někdy je to docela na vážkách. Stačí, že některý ze členů výboru není zrovna přítomen a může to rozhodnout ve prospěch někoho úplně jiného. Ve výboru jsou politologové, badatelé, ale i bývalí politici a další. Členové výboru se přitom nesmějí vyjadřovat k tomu, proč zavrhli určitého kandidáta. Výběr laureáta je vždy více či méně překvapivý.“


Nobelův výbor ve svém prohlášení rovněž kritizoval státy, které doteď v souladu s Úmluvou o chemických zbraních svůj arzenál nezlikvidovaly. „Některé země stále ještě nejsou členy OPCW. Jisté státy zase nedodržely termín pro zničení svých chemických zbraní, kterým byl duben 2012. To se týká především Spojených států a Ruska,“ dodal výbor v komuniké.

Šestnáctiletá Malala neuspěla. Ocenění OPCW má přitáhnout větší pozornost k Sýrii

Ocenění OPCW je překvapivé. Za hlavní favority byli pro tento rok pokládáni šestnáctiletá pákistánská bojovnice za právo žen na vzdělání Malala Júsufzaiová, konžský lékař Denis Mukwege, známý běloruský disident Ales Bjaljacki či ruští obhájci lidských práv. Proti vyznamenané organizaci hovořilo podle analytiků to, že svůj úkol v Sýrii začala plnit teprve nedávno.

Raj Kumer Singh, představitel OPCW:

„Jsme velice šťastní a pyšní, že naše, teprve 16 let stará organizace dostala tak významnou cenu. Jen to potvrzuje, jak významná je naše organizace při zajišťování světového míru.“


Reakce ze zahraničí jsou pozitivní

Předseda Evropské komise José Barroso se domnívá, že rozhodnutí Nobelova výboru Je uznáním významné role, kterou OPCW sehrála při omezování chemických zbraní. „EU je rozhodnuta přispět ke zničení zásob těchto zbraní,“ podotkl Barroso s tím, že roli OPCW unie plně podporuje. Připomněl, že Evropa před sto lety za první světové války sama zažila utrpení, které tyto zbraně přinášejí.   
   
Francouzský prezident François Hollande doufá, že „vyznamenání OPCW dále posílí misi této organizace, jejímž cílem je úplné a definitivní zlikvidování chemických zbraní na celém světě“. „Tyto teroristické zbraně 21. srpna znovu použil syrský režim proti civilnímu obyvatelstvu. Nelze dovolit, aby se takovéto barbarské činy opakovaly,“ konstatoval prezident. Francie podle něj „plně podporuje OPCW v jejím klíčovém úkolu zničit syrský arzenál v souladu s rezolucí 2118 Rady bezpečnosti OSN“.   

Udělení Nobelovy ceny OPCW přivítal i německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. „Tato Nobelova cena za mír dodá světovému odzbrojení nový impulz,“ prohlásil Westerwelle při své dnešní návštěvě v Kyjevě. Podle šéfa německé diplomacie je ocenění „povzbuzením pro všechny lidi na světě, kteří bojují za zákaz a nešíření zbraní hromadného ničení“.

Bašár Asad při rozhovoru pro čínskou televizi
Zdroj: ČTK/AP
Autor: SANA

Syrský poslanec a člen Asadovy vládní strany Baas Faíz Sajagh v reakci na vyznamenání OPCW prohlásil, že ocenění potvrzuje „důvěryhodnost“ vlády v Damašku a její záměr zničit svůj toxický arzenál. Sajagh zdůraznil, že OPCW by měla pracovat na tom, aby byly odstraněny zbraně hromadného ničení z celého Blízkého východu, včetně Izraele.

„Pro nás je to velice překvapivé rozhodnutí. Svět asi víc zajímá zhruba patnáct set obětí chemických zbraní, než stovky tisíc lidí, které zabily konvenční zbraně,“ podotkl mluvčí syrské národní koalice Khaled Saleh.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl ocenění komentovat. Poslanec Vjačeslav Nikonov z vládní strany Jednotné Rusko ale rozhodnutí Nobelova výboru přivítal, přičemž naznačil, že Nobelova cena za mír nepřipadla v minulosti vždy správným lidem či organizacím.

Šéf OPCW Ahmet Üzümcü
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Peter Dejong

České ministerstvo zahraničí ocenění vnímá „i jako povzbuzení organizaci při náročném úkolu likvidace zásob chemických zbraní v Sýrii“. „Česká republika je připravena k tomuto úkolu přispět svou expertízou v oblasti chemických zbraní i mimořádným finančním příspěvkem do rozpočtu organizace,“ uvedl Černínský palác. 
   
Skepticky se k výběru laureáta postavil místopředseda ODS Tomáš Chalupa, podle něhož OPCW jen dělá skvěle práci, kvůli které byla založena. „Vždy jsem si ale myslel, ze se má oceňovat něco navíc,“ řekl. Stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek i exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) uznali zásluhy OPCW, ale podle nich by bylo vhodnější dát ocenění jednotlivcům.

  • OPCW začala pracovat v roce 1997, kdy nabyla účinnost úmluva o chemických zbraních. Úzce spolupracuje s Organizací spojených národů. Slavnostní medaili s Nobelovou podobiznou by měli její zástupci převzít na podzim v Oslu.

Organizace, které dostaly Nobelovu cenu míru

1904 - Ústav pro mezinárodní právo
1910 - Stálý mezinárodní výbor míru
1917 - Mezinárodní Červený kříž
1938 - Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky
1944 - Mezinárodní Červený kříž
1947 - American Friends Service Committee - British Society of Friends Service Council
1954 - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
1963 - Liga společností Červeného kříže - Mezinárodní výbor Červeného kříže
1965 - Dětský fond OSN (UNICEF)
1969 - Mezinárodní organizace práce (ILO)
1977 - Amnesty International (AI)
1981 - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
1985 - Mezinárodní hnutí lékařů za odvrácení jaderné války (IPPNW)
1988 - mírové síly OSN
1995 - Pugwashská konference o vědě a světových problémech a její předseda Joseph Rotblat
1997 - Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) a jeho předsedkyně Jody Williamsová
1999 - Lékaři bez hranic (Médecins sans frontiéres, MSF)
2001 - Organizace spojených národů (OSN) a její tehdejší generální tajemník Kofi Annan
2005 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a její tehdejší generální ředitel Muhammad Baradej
2006 - bangladéšská banka Grámín a její zakladatel Muhammad Júnus
2007 - Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC); spolu s někdejším americkým viceprezidente Al Gorem
2012 - Evropská unie
2013 - Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW)

Video Nobelova cena míru pro OPCW
video

Nobelova cena míru pro OPCW