Bělehrad - Přešovské údolí na jihu Srbska by podle tamního premiéra Ivica Dačiče mohlo v budoucnu vyhlásit jednostrannou nezávislost stejně jako to dřív udělalo Kosovo. Oblast je jednou z nejchudších v zemi. Srbové ji proto opouštějí, Albánci teď žádají o co největší politickou autonomii.
Jihu země hrozí kosovský scénář, obává se srbský premiér
Albánci v této oblasti žádají stejná práva, jako mají Srbové v Kosovu. „Jih Srbska by se mohl naplnit příslušníky jiných národů, kteří by za sto let mohli například tuto část Srbska prohlásit za své historické území,“ uvedl předseda vlády.
Jižní část Srbska je nejchudší v zemi a právě z tohoto důvodu mnoho Srbů region opouští. Albánci, kteří zde zůstávají, nyní požadují rozsáhlou autonomii za pomoci mezinárodního společenství.
Albánští separatističtí povstalci z Preševského údolí (oblasti Preševa, Medvedja a Bujanovace, tvořené třemi okresy obývanými převážně albánskou menšinou) sváděli v letech 2000 a 2001 ozbrojené střety se srbskou policií a armádou s cílem připojit toto území ke Kosovu. Jejich bojová skupina si po vzoru Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) dala název Osvobozenecká armáda Preševa, Medvedji a Bujanovace (UÇPMB).
V Kosovu albánští separatisté zahájili koncem devadesátých let minulého století ozbrojený boj za odtržení od Srbska. Rozsáhlá intervence srbských ozbrojených sil proti nim vyústila v exodus albánského obyvatelstva a měla za následek mezinárodní vojenský zásah, který přiměl Bělehrad svoje jednotky stáhnout. V roce 2008 Albánci za podpory především Spojených států jednostranně vyhlásili nezávislost Kosova, kterou už uznala polovina členských států OSN.