Válka v Sýrii nebere konce. Exodus už sahá do Evropy

Damašek - Neznámí ozbrojenci unesli na severu Sýrie skupinu šesti spolupracovníků Červeného kříže a tamního dobrovolníka. Podle syrské vlády jde o povstalce. Tři osoby už se dostaly na svobodu. K únosům na severu země dochází ale podle agentury Reuters čím dál častěji. Přes dva roky trvající občanská válka si už vyžádala přes 100 tisíc životů a vyhnala ze země více než dva miliony lidí. Podle agentury AFP se jedná o největší exodus lidí za celá desetiletí. Sýrie se oficiálně připojila k úmluvě o zákazu chemických zbraní.

Tragické potopení lodi u Malty, při němž zahynulo třicet uprchlíků, ukázalo krutou tvář krize v Sýrii. Domovy už opustila asi třetina populace - celých sedm milionů lidí, dva miliony Syřanů podle OSN raději zemi opustilo.

Řada z nich zamířila do zemí jako Irák či Libanon, jež bojují s podobnými sektářsky motivovanými konflikty. Hrozí proto jejich eskalace. Libanon už oficiálně přijal 760 tisíc běženců. Přes půl milionu uprchlíků uteklo do Jordánska, kde představují značnou zátěž pro omezené dodávky vody a elektřiny. Dalších půl milionu Syřanů uprchlo do Turecka a 190 tisíc do Iráku navzdory nedávné vlně násilí, která vystoupala na úroveň nevídanou od roku 2008.

Žadatelé o azyl uspěli zejména ve Švédsku

Zhruba 47 tisíc Syřanů se pokusilo získat azyl v Evropě. Od začátku roku podali podle údajů EU asi 13 tisíc žádostí o azyl včetně 4 700 ve Švédsku, 4 500 v Německu a 700 ve Francii. Minulý měsíc se Švédsko stalo první zemí v Evropě, která slíbila udělit povolení k pobytu všem syrským žadatelům o azyl, kteří se do země dostanou. Výjimku tvoří jen odsouzení váleční zločinci nebo osoby podezřelé ze spáchání válečných zločinů.

Čím dál tím víc Syřanů se snaží dostat do Evropy po moři. Vydávají se na cestu na chatrných plavidlech a míří například k italskému ostrovu Lampedusa. Od letošního ledna do Itálie po moři připlulo zhruba 4 600 Syřanů; z toho tři tisíce jen během letošního srpna.

V Sýrii se nyní nacházejí experti Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), kteří už prověřili čtvrtinu z dvaceti míst spojených se syrským vojenským chemickým programem. Stanici BBC to řekl šéf této organizace Ahmet Üzümcü. Jeho skupina prý má obavy z toho, zda se jí podaří dostat se k provozům, které jsou na území ovládaném opozicí. OPCW má vyřadit z provozu továrny na výrobu chemických zbraní do 1. listopadu a do poloviny příštího roku pak mají být tyto zbraně zlikvidovány.

Pro Sýrii dnes začíná platit úmluva o zákazu chemických zbraní

Syrské chemické zbraně se likvidují na návrh Ruska, které s touto nabídkou přišlo po srpnovém chemickém útoku u Damašku. Útok si vyžádal zřejmě stovky mrtvých, obviňují se z něj opozice a vláda navzájem. Sýrie souhlasila, že se připojí k CWC a umožní zlikvidovat svůj chemický arzenál.

Břetislav Tureček, Metropolitní univerzita Praha:

„Sýrie se přistoupením k úmluvě samozřejmě zaváže k tomu, že se bude řídit dosavadními dohodami. Mělo by to mít nějakou právní váhu nad rámec dosavadních slibů, které byly spíš politickým gestem. Jestli to ale opravdu přispěje k jejímu totálnímu odzbrojení, co se týká chemických zbraní? Mělo by, ale když se podíváme dokonce i na samotné Američany nebo Rusy, tak ti k té dohodě přistoupili už před mnoha lety a sami své závazky nesplnili. Likvidace tam nebyla dotažena do konce. Ta úmluva není vymahatelná. Proto byla schválena speciální rezoluce Rady bezpečnosti. Samotné vymáhání by se ovšem muselo znovu schvalovat.“


Asad 12. září podepsal dekret o připojení k OPCW, do OSN dorazily všechny dokumenty nutné k tomu, aby Sýrie mohla přistoupit k úmluvě o zákazu chemických zbraní, 14. září. Podle zavedené praxe pak úmluva začne pro danou zemi platit za měsíc, pro Sýrii tedy dnes.

Americký ministr zahraničí John Kerry si také myslí, že je čas rozhodnout o datu konference o Sýrii. Řekl to po londýnském jednání se zmocněncem pro Sýrii Lachdarem Brahímím. Konference se připravuje mnoho měsíců, ale zatím bez úspěchu. Kerry prohlásil, že Brahímí, který je zmocněncem OSN a Ligy arabských států, brzy odjede na Blízký východ a bude jednat s potenciálními účastníky.

V Sýrii narůstá počet únosů

V zemi zmítané nepokoji nově zmizelo několik spolupracovníků Červeného kříže. Únosy jsou čím dál běžnější na severu Sýrie, kde povstalci obsadili značné části území, ale vládní vojska si zde uchovala opěrné body v mnoha městech. Boje proto neberou konce.

„Mohu potvrdit, že šest pracovníků Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a jeden Syřan z arabského Červeného půlměsíce byli uneseni na severozápadě Sýrie,“ uvedl mluvčí organizace Ewan Watson. Blíže identifikovat unesené pracovníky či pracovnice odmítl.

Video Reportáž Václava Černohorského
video

Reportáž Václava Černohorského

„Vyzvali jsme k neprodlenému a bezpodmínečnému propuštění našeho týmu, který poskytuje humanitární pomoc těm, co ji nejvíce potřebují - a děláme to na obou stranách frontové linie,“ dodal Watson. Podle BBC byli tři spolupracovníci následně osvobozeni u hranice s Tureckem. Červený kříž a Červený půlměsíc pomáhají při evakuaci civilistů z míst nejtvrdších bojů.

  • Při pumovém útoku na severu Sýrie dnes zahynulo 20 lidí. Zraněno je podle exilové opozice několik desítek osob. Nálož vybuchla v severosyrské provincii Idlib, v oblasti, kterou kontroluje opozice. Umístěna byla v automobilu a explodovala na tržišti města Darkúš, jež leží asi dva kilometry od hranice s Tureckem. Někteří ze zraněných byli převezeni do nemocnice v Turecku.