Francii šokovalo vyhoštění Romky, vytáhli ji ze školního autobusu

Paříž – Na francouzskou vládu se snesla kritika poté, co byla ze země vyhoštěna romská školačka, která byla vytažena přímo ze školního autobusu. Vše se odehrálo před zraky jejích spolužáků. Patnáctiletá dívka tvrdí, že jí v Kosovu odpírají vzdělání a chce se vrátit do Francie dokončit školu. Vláda už dala celý případ prošetřit. Ve Francii sílí polemika kolem vyhošťování romských přistěhovalců. Někteří kritici označují politiku Paříže za diskriminační, či dokonce rasistickou. Kvůli vyhoštění dívky vyšli do ulic i francouzští studenti.

Leonarda Dibraniová byla z Francie vyhoštěna spolu se svými rodiči a pěti sourozenci. Rodina odešla z Kosova před pěti lety a žila v kantonu Levier na východě Francie. V žádosti o azyl si podle zpravodajského serveru BBC stěžovali, že jsou v Kosovu diskriminováni. Azyl v zemi ale nezískali.

Definitivní zamítnutí přišlo letos začátkem října. Nejdříve byl vyhoštěn Leonardin otec a den nato dorazila policie i do jejich domu, aby si přišla pro zbytek rodiny. Zjistila ale, že dívka přespala u své kamarádky a druhý den ráno vyrážela se spolužáky na školní výlet. Policisté se spojili s učiteli v autobuse a nařídili jim, ať zastaví. Leonardu si poté odvedli přímo před zraky ostatních.

„Mí kolegové situaci vysvětlili dětem, které si myslely, že Leonarda něco ukradla nebo spáchala nějaký jiný trestný čin,“ uvedla jedna z učitelek. „Děti i učitelé byli v naprostém šoku,“ dodala. Už v jednu hodinu téhož dne byla rodina posazena do letadla a poslána do kosovské metropole Prištiny. Od té doby bydlí v Kosovské Mitrovici. „Stydím se, protože přišla policie a mí přátelé se ptali, co jsem udělala, jestli jsem něco ukradla,“ řekla Dibraniová. „Cítím se hrozně, musela jsem opustit školu i přátele,“ dodala.

Protest proti francouzské imigrační politice
Zdroj: ČTK/AP Photo
Autor: Jacques Brinon

Rodina z Kosova má ještě naději

Případ si získal velkou pozornost a začala se jím zabývat i francouzská vláda, která je kritizována za to, jak zachází s přistěhovalci. Premiér Jean-Marc Ayrault v parlamentu uvedl, že pokud se při zacházení s rodinou Dibraniových zjistí pochybení, bude se rodina moci do Francie vrátit.

Ve více než 65milionové Francii nyní žije 250 000 až 300 000 Romů, většina z nich má francouzské občanství. Ministr vnitra Manuel Valls nedávno prohlásil, že by se měli vrátit do Rumunska a do Bulharska.

Ministr obhajoval postup francouzské vlády při vyklízení romských tábořišť. Řekl, že mnozí Romové žijí v „opravdových slumech“ a jen málo z nich je schopno se integrovat do francouzské společnosti. Průzkum agentury BVA pak ukázal, že celých 77 procent Francouzů s jeho prohlášením souhlasí. Také vyhoštění romské rodiny ministr bránil. Vše podle něj proběhlo v souladu se zákony. „Tyto deportace musíme provádět,“ uvedl Valls.

Leonarda a Maria Dibraniová
Zdroj: ČTK/AP Photo
Autor: Visar Kryeziu

Francouzští studenti ale ukázali, že s ministrovými slovy nesouhlasí. Na podporu deportované dívky a dalších jí podobných školáků dnes vyšly do ulic Paříže stovky teenagerů, kteří mimo jiné požadovali Vallsovu demisi. Před několika školami rovněž vyrostly barikády a někteří studenti se pak střetli s policisty, kteří proti nim zasahovali slzným plynem. 
   
Studenti jedné ze středních škol ve francouzské metropoli nahromadili před vchodem zelené popelnice a vyvěsili transparent se slovy Vzdělání v ohrožení. „Každý by měl dostat šanci. Každý by měl mít práci a rodinu. Když se děti snaží toho dosáhnout, Francie to zarazí. Taková by moje země být neměla,“ uvedl jeden z protestujících Romain Desprez.

Podle Amnesty International bylo v první polovině letošního roku ve Francii vyhnáno z dočasných tábořišť rekordních 10 tisíc Romů. Jak organizace dodala, slova ministra Vallse by teď mohla napětí v zemi ještě víc vyostřit.

S romskými přistěhovalci se potýká například jihofrancouzské Marseille, kde je asi dvacítka přistěhovaleckých táborů. Část Romů obyvatelé města vyhnali sami a mají čím dál větší podporu části místních radních.


Rumunští Romové
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Vadim Ghirda