Juncker zpátky v sedle, hlásí výsledky lucemburských voleb

Lucemburk - Vítězem předčasných parlamentních voleb v Lucembursku se stala Křesťanskosociální lidová strana (CSV) dlouholetého premiéra Jeana-Clauda Junckera, která také zůstane nejsilnější stranou v parlamentu, byť oproti předchozím volbám přišla o tři křesla. Předčasné volby se konaly poté, co Juncker v červenci podal demisi po skandálu kolem tajných služeb.

Juncker dnes formálně předal svou demisi do rukou velkovévody Jindřicha. Hlava státu se má v úterý setkat s šéfy parlamentních stran a poté v nejbližších dnech jmenovat osobnost, která se pokusí sestavit novou vládu. Tuto roli s odvoláním na volební výsledky požaduje dosavadní premiér.

Junckerova CSV podle oficiálních konečných výsledků získala 33,68 procenta hlasů. Oproti minulým volbám v roce 2009 však ztratila tři křesla a v šedesátičlenném parlamentu  jich bude mít 23. Je to její nejhorší výsledek od roku 1999. Výrazně si naopak polepší liberální Demokratická strana (DS), která před čtyřmi lety získala devět mandátů a nyní jich bude mít díky zisku 18,25 procenta o čtyři více.

Stejný počet zákonodárců bude zřejmě mít i levice z Lucemburské socialistické dělnické strany (LSAP), která získala 20,28 procenta hlasů. LSAP byla dosud součástí vládní koalice a v novém parlamentu se počet jejích mandátů nezmění. Zda bude Juncker schopen znovu sestavit vládu a setrvat případně v křesle premiéra, zatím není jasné - premiér však už ohlásil, že se o to pokusí. „Nárokuji si pro svou stranu vůdčí postavení v této zemi. Zůstáváme s velkým náskokem nejsilnější stranou v Lucembursku,“ řekl Juncker.

Juncker nyní bude hledat koaliční spojence: v úvahu přitom přicházejí hlavně liberálové, ale také opakování koalice se sociálními demokraty. Teoreticky by ale mohla vzniknout i trojkoalice LSAP, DS a zelených, která by vítěze voleb poslala do opozice. Zelení budou mít v parlamentu šest zástupců, což bude o jednoho méně než dosud.

Osmapadesátiletý Juncker je nejdéle sloužícím premiérem v Evropské unii, v čele lucemburské vlády stojí od roku 1995. Patří rovněž k výrazným postavám politické scény v unii vůbec. Měl velký vliv na vznik eura a až do letošního ledna byl v čele Euroskupiny sdružující ministry financí zemí platících eurem.


Lucemburská vláda padla v létě ve stejnou chvíli jako kabinet Petra Nečase. Půlmilionové velkovévodství je malé rozlohou, zato důležité významem. Sídlí tu Evropský parlament, Soudní dvůr i Evropská investiční banka. Lucemburčany teď ale v době voleb hlavně trápí budoucnost. Co se stane, až v Evropské unii přestane definitivně platit bankovní tajemství? Bude jejich země dál lákat bohaté investory?

„Tyto volby jsou velmi důležité. Lucembursko bude hledat novou budoucnost, protože jeho bankovní sektor se rozplyne,“ předpovídá šéf vydání lucemburského deníku Wort Marc Thill. Lucembursko by tak mohlo přijít o pověst daňového ráje, ale taky řadu pracovních míst. 

S očekávaným odchodem cizích bank a fondů roste strach. Dvě třetiny Lucemburčanů nad 34 let si myslí, že jejich děti budou mít obtížnější život. Osud Lucemburska přitom u volebních uren určuje jen 60 procent dospělých obyvatel. Zbytek tvoří cizinci, kteří volební právo nemají.