Rozhodnutí evropského soudu ohledně katyňského masakru Poláky zklamalo

Štrasburk - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku zklamal blízké polských obětí masakru v Katyni. Sice odsoudil Rusko za nedostatečnou justiční spolupráci, trval ale na své nekompetenci se vyjadřovat k podstatě případu z roku 1940. 

Soud definitivně potvrdil, že Rusko pochybilo při objasňování osudu Sověty zmasakrovaných důstojníků polské armády. Moskva tak podle soudu nedostála svým povinnostem a má to napravit. Příbuzní obětí si soudu stěžovali, že Rusko události z roku 1940 dostatečně nevyšetřilo a nevyjasnilo.

Soudci evropského tribunálu při Radě Evropy nicméně jako loni dospěli znovu k závěru, že nejsou kompetentní se vyjadřovat k samotným úmrtím. K těm došlo 58 let před tím, než v Rusku v roce 1998 začala platit evropská úmluva o ochraně lidských práv.

„Je to skandální. Pro nás je to důkaz, že ten, kdo má moc a peníze, nebude nikdy odsouzen. Byl to zločin z nenávisti. Neodsouzení této genocidy a nepotrestání jejích autorů vedly k jejímu opakování ve Rwandě a na Balkáně a k tomu, že se to může opět stát,“ reagovalo na dnešní rozsudek sdružení obětí z Katyně.

Masakr, který zatěžuje polsko-ruské vztahy dodnes, schválil na jaře 1940 sovětský diktátor Josif Stalin svým podpisem pod rozkazem „zlikvidovat nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty“ na Sověty obsazené části Polska. 

Sovětská tajná policie NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty.

Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří později oblast obsadili. Pravdu o katyňských událostech se ruská veřejnost dozvěděla až na přelomu 80. a 90. let v období Gorbačovovy perestrojky.

Ruská justice zahájila v roce 1990 vyšetřování, které ukončila v roce 2004. Úřady označily závěry vyšetřování za tajné, takže příbuzní obětí se přes své opakované prosby nic nedozvěděli.