Masový hrob v Bosně a Hercegovině vydává stovky těl

Prijedor - Soudní experti v Bosně a Hercegovině odkrývají možná největší masový hrob z válek v bývalé Jugoslávii. V zemi našli už 240 obětí etnických čistek. O existenci pohřebiště úřady věděly už od půlky devadesátých let. Až teď jim ale místní ukázali, kde přesně ostatky zabitých Bosňáků a Chorvatů leží.

Nad kopci u vesnice Tomašica je cítit pach rozkládajících se těl. Na ploše tří tisíc metrů čtverečních jich má být až tisíc - včetně žen a nemluvňat. Všechny zastřelili srbští nacionalisti během balkánských válek. „Těla jsme objevili naskládaná deset metrů pod zemí. U některých jsme našli i průkazy totožnosti,“ říká mluvčí Institutu pohřešovaných osob Lejla Cengićová.

Oběti jsou muslimové a Chorvati z vesnic kolem Prijedoru - oblasti, kde v rámci mise OSN působili i čeští vojáci. Srbové tehdy ze severu země chtěli vyhnat všechny ostatní národnosti. Koho nezabili, ten skončil ve zvláštních internačních táborech. Třemi z nich prošel i Suad Zerić. Hlad a nelidské zacházení se štěstím přežil. Čtyři příbuzné ale od té doby neviděl. Tělo jednoho strýce našel až teď - po 20 letech. „Díky bohu, že se tento masový hrob našel a že ten kopec odhalil pravdu,“ říká Suad.

Odkrývání masového hrobu u obce Tomašica
Zdroj: ČT24

Už od skončení války v roce 1995 úřady tušily, že stovky obětí genocidy leží někde u Tomašice. Oblast ale tehdy dostali pod svou správu Srbové, kteří až dosud nechtěli říct, kde přesně jejich bojovníci zabité civilisty zakopali. Až po dvou letech našli vyšetřovatelé lidi ochotné vypovídat.

Podobné hroby nejsou v Bosně a Hercegovině výjimkou. Jen na severozápadě země jich úřady objevily víc než sto. Za masakry spáchané kolem Prijedoru poslal haagský tribunál za mříže šestnáct bosenských Srbů dohromady na 230 let.

Smíření národností po konfliktu, ve kterém zemřelo 100 tisíc lidí, se zdá v nedohlednu. Hlavní strůjci čistek na obou stranách dlouho spravedlnosti unikali. Například Ratko Mladić s Radovanem Karadžičem na rozsudek teprve čekají. Zlepšení vztahů nepomáhá ani chování srbských úřadů v okolí Prijedoru. Vykopávkám sice nebrání, ale zakázaly jakékoli vzpomínkové akce na počest obětí válečných zločinů.