NSA sledovala politické lídry, Řekové zase Američany

Washington – Řecké tajné služby údajně také sledovaly spojence. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na bývalého ministra zahraničí Theodora Pangalose. Ten promluvil krátce poté, co v Evropě zesílila aféra se sledováním ze strany tajných služeb Spojených států. Americký senátní výbor pro kontrolu tajných služeb už slíbil, že provede revizi všech výzvědných programů pro sběr dat. Němečtí odborníci se ale domnívají, že Američané se špionáží politiků nepřestanou. Získané informace jim totiž pomáhají prosadit hospodářské i politické zájmy.

„Velmi jsem se bavil, když jsem poslouchal rozhovory amerického velvyslance v Aténách s jeho kolegou v Ankaře nebo s centrálou v USA, které nahrála řecká zpravodajská služba,“ sdělil Pangalos podle DPA řecké rozhlasové stanici Vima FM. Američtí diplomaté se prý o něm a jeho politice vyjadřovali „výrazy, které nejsou vhodné pro mládež“. EYP údajně odposlouchávala hovory nejen amerického velvyslance v Aténách, ale i ambasadora USA v turecké metropoli.

Předák řecké levicové strany Pasok nicméně konstatoval, že se Atény pomocí těchto odposlechů vyjma věcí, které se obecně o americké politice věděly, nic nedozvěděly. Odposlouchávání podle něj netrvalo dlouho a skončilo poté, co na ně Američané přišli. Kdy k němu docházelo, ale neupřesnil. Ministrem zahraničí Řecka byl v letech 1996 až 1999.

Na to, že i zahraniční spojenci pravidelně vedou špionáž proti Spojeným státům a jejich vůdcům dnes před členy příslušného výboru Sněmovny reprezentantů upozornil také nejvyšší šéf amerických výzvědných služeb James Clapper. Špehování zahraničních politiků podle agentury Reuters označil za jeden ze základních prvků výzvědných operací. Šéf NSA generál Keith Alexander zase podle agentury AFP připustil, že údaje předávaly NSA i evropské zpravodajské služby.

Národní agentura pro bezpečnost (NSA)
Zdroj: ČT24

Od skandálu svých tajných služeb se pokoušejí američtí politici co nejvíce vzdálit. Šéfka klíčového senátního výboru Dianne Feinsteinová uvedla, že se její výbor o mnoha sledováních řádně nedozvěděl. „Některé monitorovací aktivity probíhaly víc než deset let, aniž o tom senátní výbor pro výzvědné služby byl uspokojivě informován,“ uvedla senátorka.

Dodala, že je přesvědčena, že například o sbírání informací o německé kancléřce Merkelové nevěděl ani prezident Barack Obama. Opak přitom v neděli napsal německý deník Bild am Sonntag, podle kterého o sledování Angely Merkelové řekl prezidentu Obamovi tehdejší šéf NSA a prezident sledování nezastavil.

Los Angeles Times hovoří jinak. Obama to věděl, tvrdí list

Podle Los Angeles Times byl Bílý dům o sledování komunikace zahraničních státníků detailně informován. Americký prezident prý možná nedostával všechny zprávy. „Národní bezpečnostní rada (Bílého domu) a vysoce postavení lidé v tajných službách ale přesně věděli, k čemu dochází - a je směšné myslet si něco jiného,“ uvedl jeden ze zdrojů listu pocházející z výzvědných služeb.

Podle losangeleského deníku se na každém rozhodnutí „špiclovat“ zahraniční státníky podílelo i americké ministerstvo zahraničí a zvažovalo politická rizika takové akce. Každou užitečnou informaci pak dostávala Obamova protiteroristická poradkyně Lisa Monacová a další pracovníci Bílého domu, tvrdí zdroje Los Angeles Times.


Senátorka chce dohled nad tajnými službami výrazně zpřísnit. Všechny výzvědné programy pro sběr údajů nechá podrobně zkontrolovat. Sledování představitelů spojeneckých zemí odsoudila. Revize monitorovacích programů NSA by mohla být hotova do konce roku.

USA se špehováním neskončí, shodli se němečtí odborníci

Němečtí odborníci na bezpečnost ale nečekají, že by Spojené státy přestaly se sledováním vysoce postavených politiků. Shodli se na tom v pořadu zpravodajské televize N-TV. Zároveň odmítli tvrzení, že údajné sledování mobilního telefonu německé kancléřky Angely Merkelové mělo sloužit k boji proti terorismu. Podle nich bylo cílem špehování prosazení amerických politických a hospodářských zájmů.
   
„Špionáž provádí každý stát. A každému politikovi je jasné, že přitom jde o vlastní zájmy státu, což znamená prosazovat svou moc na úkor někoho jiného,“ řekl odborník na tajné služby Erich Schmidt-Eenboom. Podle něj se nedá očekávat, že by USA po aféře s údajným odposloucháváním Merkelové se špionáží přestaly. Nynější řeči o potřebě obnovit důvěru mezi Berlínem a Washingtonem považuje odborník jen za divadlo pro veřejnost.

Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Julian Stratenschulte

Spojené státy přesto zabředávají stále hlouběji do sledovacího skandálu. V pondělí se objevily nové zprávy, podle nichž NSA ve Španělsku sledovala více než 60 milionů telefonických hovorů během jediného měsíce. Předběžné vyšetřování amerických odposlechů ve Španělsku nařídil prokurátor Eduardo Torres-Dulce. V pondělí byl předvolán k podání vysvětlení americký velvyslanec. Španělský ministr zahraničí José Manuel García-Margallo podotkl, že pokud se informace potvrdí, naruší se „ovzduší důvěry“ mezi oběma zeměmi.

Podle německého časopisu Der Spiegel měly americké rozvědky v posledních letech odposlechové stanice na 80 místech světa, z toho 19 v evropských městech včetně Berlína, Madridu, Paříže, Prahy, Říma a Ženevy. Bílý dům v pondělí informoval, že USA by mohly dále omezit sběr informací ze strany NSA.

Skandál s americkým špionážním programem, který byl údajně zaměřen i na řadu státních představitelů včetně německé kancléřky Angely Merkelové, spustil někdejší zaměstnanec NSA Edward Snowden, který vynesl materiály s podrobnostmi o činnosti amerických tajných služeb.

Co bude s tolik očekávanou obchodní dohodou?

Zejména němečtí politici v předchozích dnech zpochybňovali možnost uzavřít obchodní dohodu s Washingtonem poté, co vyšlo najevo, že NSA sledovala telefonické hovory nejen milionů Evropanů, ale i státníků, včetně samotné kancléřky. Vyzývali k tomu, aby vyjednávání bylo přerušeno do doby, dokud USA praktiky svých tajných služeb vůči spojencům plně neobjasní a neukončí.
   
„Musíme se chovat tak, aby tato událost nepodkopala důležité transatlantické vztahy,“ prohlásil litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius po setkání se svým španělským protějškem Josém Manuelem Garcíou-Margalloem. „Doufám, že budeme jednat konstruktivně, a ne emocionálně,“ dodal šéf litevské diplomacie.

Video Vstup Martina Řezníčka
video

Vstup Martina Řezníčka