Slídilům z NSA neuniklo ani Rakousko, tvrdí bývalý agent

Vídeň - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) nepochybně sleduje a zaznamenává telefonní hovory i v Rakousku. Upozornil na to bývalý americký agent Thomas Drake v rozhovoru, který vyjde v pondělí v rakouském týdeníku Profil. Podle průzkumu předpokládá 32 procent Rakušanů, že už minimálně jednou byli při telefonování odposloucháváni.

„Vycházejte z toho, že se tak děje. Sledování mezinárodních komunikačních spojů je běžnou praxí NSA a doktrínou podpory amerických národních zájmů,“ sdělil Drake, který podobně jako Edward Snowden na praktiky amerických tajných služeb veřejně upozornil.

Drake je na základě nejnovějších odhalení pocházejících od Snowdena přesvědčen, že je naprosto správné vycházet z toho, že NSA má ve Vídni svoji odposlouchávací stanici. Poukazuje přitom na označení „Vienna & Annex“ uvedené na přísně tajné mapě hlavního města Rakouska, která patří speciálnímu americkému zpravodajskému útvaru. Mapa vešla minulý týden ve známost veřejnosti.

„Označení Annex je téměř vždy eufemismem pro aktivní operace, které probíhají pod diplomatickou zástěrkou,“ vysvětluje Drake. V legendě mapy je opakovaně rovněž použit výraz „Unmanned Remote“, což podle bývalého agenta obvykle znamená, že toto zařízení nemusí být obsluhováno fyzicky přítomnými osobami, a může být tudíž řízeno na dálku. Zpravidla to tedy bývá odposlouchávací stanice nebo jiný monitorovací bod.

Malajsie protestuje proti údajné špionáži

Malajsijské ministerstvo zahraničí si předvolalo šéfy americké a australské diplomatické mise a vyjádřilo jim protest v souvislosti s informacemi, že Spojené státy a Austrálie vyvíjely v asijských zemích špionážní aktivity. Oba diplomaté obdrželi protestní nótu varující před „vážným poškozením vztahů“. Podobně Čína a Indonésie již protestovaly kvůli spekulacím, že Američané využívali australských zastupitelských úřadů pro monitorování telefonních hovorů a shromažďování dalších komunikačních dat.

„Mezi blízkými přáteli se něco takového nedělá,“ prohlásil malajsijský ministr zahraničí Anifah Aman. Zároveň novinářům řekl, že jeho australská kolegyně Julie Bishopová sice řekla, že její vláda otázky týkající se zpravodajské problematiky nekomentuje, nicméně připustila, že chápe malajsijské obavy.

The Guardian: Evropské rozvědky při špehování úzce spolupracovaly

Systém masového sledování telefonické a internetové komunikace využívaly v úzké spolupráci s britskou partnerskou organizací GCHQ i tajné služby ve Francii, Německu, Španělsku a Švédsku, napsal s odvoláním na informace od Edwarda Snowdena britský list The Guardian. Spousta dat se podle deníku stahovala přímo z optických kabelů a také díky utajované spolupráci s telekomunikačními společnostmi. Vůdčí roli ve spojenectví tajných služeb, usnadňující sledování internetu, prý sehrávala britská GCHQ, radící partnerům, jak ve svých zemích obcházet zákony, které špehování měly omezovat.

Po odhalení programu Tempora, při němž se GCHQ napojila na kabely vedoucí přes Atlantik, německá ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová zděšeně říkala, že „to zní jako noční můra z Hollywoodu“. Ale GCHQ se v interních dokumentech s obdivem vyjadřovala o technických schopnostech německých zpravodajců, kteří při sledování rychlého internetu výrazně předstihovali Brity. Britové na oplátku pomáhali německým kolegům s „novou interpretací velice omezující německé legislativy“.

Pěkné vysvědčení si od Britů vysloužila i francouzská rozvědka DGSE, jejíž „náskok“ však hlavně spočíval ve výborných stycích s nejmenovanou telekomunikační společností, a GCHQ počítala se „spoluprací a sdílením“ ve prospěch vlastních operací oplátkou za vyškolení techniků francouzské rozvědky. Při sledování Britové údajně také využívali styků španělské rozvědky CNI s nejmenovanou britskou telekomunikační společností.

GCHQ si také připisovala zásluhy o „úspěch ve Švédsku“, kde parlament schválil kontroverzní zákon umožňující sledovat komunikaci i bez soudního příkazu. Podle The Guardian měli Britové také silné vztahy s nizozemskou rozvědkou a kontrarozvědkou, frustrovali je naopak vztahy s Italy.