Starý most v Mostaru – symbol bosenské války

Sarajevo – Starý most v Mostaru klenoucí se nad řekou Neretvou platil více než čtyři sta let za symbol hercegovského Mostaru. Přečkal balkánské války z počátku 20. století i ústup nacistických jednotek. Podlehl až občanské válce v Jugoslávii – 9. listopadu 1993 se po dvoudenním ostřelování zhroutil, a vytvořil tak jeden ze symbolů poslední evropské války 20. století.

Občanská válka do Mostaru a jeho okolí vtrhla na jaře 1992. V první fázi bojovali Chorvati, obývající zejména západní břeh řeky Neretvy, společně s Bosňáky z východního břehu proti srbským jednotkám. Na jaře 1993 ale proti sobě obrátili zbraně i někdejší spojenci. V tu chvíli se střety a dělostřelecké bombardování nevyhnuly ani centru města.

Po dvoudenním ostřelování, 9. listopadu 1993, padl za oběť bojů i most tureckého architekta Mimara Hajrudina. Památka přitom neměla velký vojenský význam, zároveň ale představovala poslední spojnici mezi oběma břehy Neretvy, ostatní totiž odpálili před svým ústupem vojáci Jugoslávské národní armády.

Kdo Starý most zničil? Spory se vedou dodnes

Stavbu, která přečkala i nacistické podminování za druhé světové války, tak zničily samy znepřátelené národy bortící se Jugoslávie. O důvodech ostřelování se přitom dodnes vedou spory. Podle nich mohla pětadvacetimetrová stavba nad řekou připomínat některým Chorvatům tureckou porobu, Bosňáci po mostě navíc prý dopravovali zbraně či pitnou vodu.

Není jasné ani to, kdo rozkázal most zničit; nejčastěji je zmiňován velitel hercegovských Chorvatů Slobodan Praljak. Toho letos na jaře Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii odsoudil za válečné zločiny na 20 let, přičemž zmínil i pád mostarského mostu.

Bosna a Hercegovina
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Amel Emric

Praljak v obhajobě tvrdil, že samotné zřícení zinscenovala muslimská strana, nebyl to ale schopen nijak doložit. Chorvatská dělostřelba navíc trvala několik dní, během kterých se kamenný oblouk postupně měnil v ruinu, než mu poslední granát zasadil poslední ránu. Jedním z paradoxů bosenského konfliktu je, že podle některých zdrojů byl tím, kdo na Starý most 9. listopadu 1993 z tanku vypálil tři osudné střely, Bosňák v chorvatské armádě.

Most obnovili… Turci

Již krátce po pádu mostu se objevily úvahy o jeho obnově, skutečné plány ale musely počkat až na dobu po skončení války; přes Neretvu vedl alespoň provizorní lanový most. Boje mezi Bosňáky a Chorvaty utichly v létě 1994, obnova mostu ale začala až o tři roky později. Z víc než půlky byly použity původní kamenné bloky, které vylovili ze dna Neretvy v prosinci 1997 vojáci mezinárodních sil, chybějící díly vylámali ve stejném kamenolomu, odkud pocházel i původní materiál.

Se samotnou rekonstrukcí začala turecká společnost Erbu, specializující se na mosty z osmanských dob, v červnu 2001 a o tři roky později byl položen poslední kámen vznešeného mostního oblouku. Rekonstrukce vyšla na 15 milionů eur (tehdy asi 450 milionů korun). Naděje, že obnovením mostu se jako mávnutím kouzelného proutku ztratí napětí mezi mostarskými Chorvaty a Muslimy, se ale nesplnily. Město se sice za posledních devět let pomalu vzpamatovalo z nejhoršího a postupně láká stále více turistů, nejen v centru jsou ale dodnes patrné stopy bojů a politická scéna zůstává znesvářená.