Šéfové britských tajných služeb na koberečku. Poslanci je „grilovali“

Londýn - Britské bezpečnostní služby brání „svobodu a demokracii“, sdělil šéf MI5 Andrew Parker poslancům při unikátním výslechu ve zpravodajském výboru britského parlamentu. Veřejného slyšení se účastnili i vedoucí tajných služeb GCHQ a MI6. Snažili se vysvětlit svou roli v době po konci studené války a přesvědčit parlament, že si zaslouží 2 miliardy liber, které dostávají ročně od daňových poplatníků. Podle nich informace zveřejněné Edwardem Snowdenem způsobily škody a ohrozily britské zpravodajské operace.

Zdroj: AP Photo / Parliamentary Recording Unit

Podle Iaina Lobbana, šéfa GCHQ, teroristické skupiny změnily své jednání. „Kolem některých teroristických skupin jsme zaznamenali diskuse, jak se vyhnout některým věcem, které nyní považují za svá slabá místa,“ uvedl Lobban s tím, že celkový účinek Snowdenových odhalení práci britských tajných služeb v budoucnosti výrazně ztíží. „Práce, kterou děláme, je, že řešíme přímé hrozby pro tuto zemi, jež ohrožují náš způsob života i lidi, kteří zde žijí,“ konstatoval Parker.

Nejsme vševědoucí, brání se šéfové tajných služeb

Šéf MI6 John Sawers byl dotazován na to, proč bezpečnostní služby nedokázaly předpovědět pád Sovětského svazu, útoky z 11. září 2001 nebo arabské jaro. Na to odvětil, že to „není jejich práce“. „Nejsme vševědoucí odborníci na to, co se bude dít příští měsíc nebo rok,“ konstatoval Sawers. Podle něj nebyly bezpečnostní služby řádně připraveny na to, co se dělo v oblasti terorismu po útocích na New York. Sawers ale má za to, že ušly za 12 let obrovský kus cesty.

Parker výboru sdělil, že od roku 2005 bylo zmařeno celkem 34 různých útoků včetně jednoho nebo dvou spiknutí s cílem způsobit masové ztráty na životech. Šéf MI5 upozornil, že k jejich zmaření došlo díky zásahu policie a právě bezpečnostních služeb. 

Aféra s odposlechy
Zdroj: ČTK/AP Photo
Autor: Francisco Seco

Teroristů je hodně, útok hrozí zvenčí i zevnitř

Útoky z července 2005 v londýnské městské hromadné dopravě měli na svědomí vesměs rodilí Britové. Stejně tak „velkou většinu“ překažených útoků připravovali domácí teroristé, prohlásil Parker. „V této zemi žije několik tisíc lidí, kteří tu podporují násilný extremismus,“ dodal. Současně podle Sawerse sílí hrozba terorismu ze zahraničí. „Žijeme ve velmi nestálém a rychle se měnícím světě,“ prohlásil. „Naší strategií je přerušit vazby mezi potenciálními teroristy doma a al-Káidou v zahraničí. Potřebujeme k tomu celou řadu mechanismů,“ uvedl Sawers.

Lobban, Sawers a Parker vypovídali ve zpravodajském a bezpečnostním výboru poté, co britský deník The Guardian a další světová média zveřejnily informace o amerických a britských zpravodajských programech zaměřených na sledování komunikace širokých vrstev obyvatel. Tyto informace novinářům poskytl bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Snowden, který poté získal dočasný azyl v Rusku.

List The Guardian v reakci na slyšení vyjádřil překvapení, že „ na rozdíl od USA a Evropy nedošlo ke skutečné diskusi o ničem, co Snowden odhalil“. „Katastrofální ztráta utajovaných informací nebyla odpovědností novinářů, ala samotných tajných služeb. Jen aktivita světových novin zabránila tomu, aby se tyto informace nedostaly na internet a nevedly ke skutečně katastrofálnímu úniku informací,“ napsal The Guardian. „Chápeme, že tajné služby budou vždy tvrdit, že jakékoli odhalení poškodí jejich práci, ale to nemůže znamenat konec otázek a debaty.“

Sledovat většinu obyvatel? To neděláme, tvrdí Lobban

Lobban, jehož GCHQ se stejně jako americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) zaměřuje na sledování elektronické komunikace, při té příležitosti popřel, že by jeho služba poslouchala telefonické hovory nebo četla e-maily většiny obyvatel. „To by nebylo přiměřené, nebylo by to legální a nedělali bychom to,“ řekl.

Na otázku o spolupráci s ruskými tajnými službami Sawers připustil, že po zavraždění bývalého agenta KGB Alexandra Litviněnka v Londýně v roce 2006, „nastala pauza“. „Nemluvili jsme s Ruskem a oni nemluvili s námi,“ řekl Sawers s tím, že dialog byl obnoven v souvislosti se zimní olympiádou v ruském Soči příští rok.

David Cameron
Zdroj: ČTK/PA
Autor: Rui Vieira

CIA údajně platí AT&T za přístup k telefonickým datům

Deník New York Times mezitím s odvoláním na nejmenované vládní činitele napsal, že Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) platí ročně přes deset milionů dolarů (200 milionů korun) druhému největšímu americkému telekomunikačnímu operátorovi AT&T za přístup k datům o telefonických hovorech mimo USA. Zpravodajská služba prý poskytuje operátorovi telefonní čísla lidí v zahraničí podezřelých z terorismu a AT&T se ve své rozsáhlé databázi snaží najít, s kým hovořili. Nejde přitom jen o data klientů společnosti, ale i dalších poskytovatelů, jejichž hovory AT&T zprostředkovává.   

Podle zdrojů New York Times se většinou jedná o telefonáty cizinců s cizinci. Pokud je telefonující z USA, operátor jeho číslo prý částečně zamaskuje. Newyorský list nicméně upozornil, že CIA může takový kontakt předat Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), který si může od AT&T vymoci necenzurované číslo. Newyorský deník soudí, že program CIA „dubluje“ činnost NSA.