Varšava – Tajfun Haiyan, který katastrofálním způsobem zpustošil Filipíny, je skutečností, která nutí zamýšlet se nad klimatickými změnami. Na úvod varšavské konference OSN, která potrvá do 22. listopadu, to oznámila šéfka OSN pro klima Christiana Figueresová. Obří summit se koná na varšavském Národním stadionu, jenž loni hostil i některé zápasy fotbalového mistrovství Evropy. Jeho cílem je připravit základy pro další mezinárodní klimatickou dohodu, která nahradí Kjótský protokol. Polsko si dnes ale také připomíná den nezávislosti. Varšava proto očekává rozsáhlé demonstrace.
Tajfun nás nutí k zamyšlení, zaznělo na konferenci o klimatu
Nové kolo jednání o boji proti globálnímu oteplování má stanovit základní cíle a harmonogram prací na dohodě, která má nahradit Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. „To, co se tu na tomto stadionu odehrává, není hra. Nejsou tu dvě družstva, ale celé lidstvo. Není tu vítěz ani poražený. My všichni buď vyhrajeme, nebo prohrajeme,“ prohlásila na fotbalovém stadionu Figueresová.
Filipínská delegátka Alicia Ilagaová vyzvala mezinárodní společenství k podniknutí kroků k zastavení klimatické změny a oznámila, že bude 12 dní držet hladovku s cílem dosáhnout pokroku. „Žádám vedoucí činitele z celého světa, aby ve Varšavě přistoupili k činům,“ prohlásila Ilagaová.
- Energetický expert českého Hnutí Duha Jiří Koželouh: „Světoví politici se musí nakonec dohodnout na snížení skleníkových exhalací - tedy snížení spotřeby fosilních paliv - a čím dříve, tím lépe.“
Hnutí Duha v dnešní tiskové zprávě k zahájení konference upozorňuje, že Česká republika patří v neefektivitě ekonomiky ve skleníkových emisích k evropským rekordmanům. Na každou vyrobenou korunu HDP prý spotřebuje páté největší množství energie ze států EU, přičemž s 11,5 tuny CO2 na obyvatele je ČR údajně třetím nejhorším státem v EU.
Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) v září ve své zprávě shrnující dosavadní vědecké poznatky o měnícím se podnebí uvedl, že pokud svět nebude snižovat spotřebu fosilních paliv, může se do konce století oteplit až o 4,8 stupně a hladina oceánu stoupne až o 80 centimetrů. To by podle expertů znamenalo dalekosáhlé a katastrofální dopady na lidskou společnost: zaplavováni pobřežních měst a vesnic, dlouhá sucha, nedostatek potravin, vlny veder či šíření tropických chorob. Velké a zalidněné oblasti Země by se staly neobyvatelnými.
Jednání je rozděleno na dva týdny. V tom prvním mají jednat především odborníci, kteří mají za cíl připravit tzv. rámcové dohody vedoucí k vytvoření finální smlouvy o změnách klimatu v roce 2015 v Paříži. Ve druhém týdnu na diskuzi navážou ministři životního prostředí jednotlivých členských států.
Znečištění ovzduší
V ulicích Varšavy se očekává až 50 tisíc lidí
Dnešní den je nejrizikovější z hlediska protestů. Ve Varšavě probíhají demonstrace a pochody neonacionalistů i lidí, kteří si připomínají den polské nezávislosti. V pohotovosti je zhruba tři tisíce policistů a také armáda.
Kjótský protokol byl podepsán před téměř 16 lety a v platnost vstoupil v únoru 2005. Jeho platnost měla vypršet už loni, ale byla prodloužena. Svého hlavního cíle - snížení emisí v průměru o pět procent v porovnání s rokem 1990 - nedosáhl. Koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 se naopak zvýšila.
Nová dohoda bude muset stanovit cíl snížení úrovně emisí plynů způsobujících takzvaný skleníkový efekt do roku 2030. Nová smlouva má nahradit Kjótský protokol, kterým se mnoho velkých znečišťovatelů odmítlo řídit. Například Spojené státy Kjótský protokol podepsaly, ale odmítly ho ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství. K závazku snižování emisí se nepřipojila ani Čína a Indie. Příští globální dohoda už by měla zahrnovat i tyto průmyslové mocnosti.
Telefonát Josefa Pazderky ke konferenci OSN (zdroj: ČT24)