Pošťákův perný den v zemi, kde dlouho vládl Taliban

Kábul – Obraz Afghánců v médiích není zrovna pozitivní. Často se ukazují islamisté s kalašnikovy, utlačované ženy, zkorumpovaní politici nebo pěstitelé máku. Země má ale i mnoho jiných tváří - třeba tu obyčejného pošťáka z Kábulu. Jeho hlavní starostí je co nejrychleji předat obálku do správných rukou. V rozvrácené zemi ovšem nejde o jednoduchou záležitost.

V afghánské metropoli Kábul je rušno už od rána. Analogické je to i na místní poště, odkud dopisy putují do celé země. Stejně tu pracují už 150 let, obraz pošťáka se ale trochu změnil – uniformu nahradilo obyčejné tričko a plátěnou tašku poloprázdná igelitka. Úkol je ovšem i tak nad listonošovy síly.

Nalézt správného adresáta je mnohdy tvrdý oříšek

Známky na dopisech nechybí, adresa ale často. Napsáno je třeba jen jméno a pár záchytných bodů: Husajn Mohammedi, nedaleko kina Pamír, naproti mešity, Kábul, Afghánistán. A to je veškerá nápověda, kterou má pošťák k dispozici.

Pošťák vždy zvoní dvakrát, na zdržování není čas. Po prvním neúspěchu musí jinam. „Znám někoho s tím jménem, nevzpomínám si ale, kde bydlí. Tady v ulici se stejně jmenují čtyři lidé,“ radí doručovateli místní.

Kábul je změť uliček bez názvů a čísel. Spojit jméno na obálce s lidskou tváří trvá pošťákovi nejméně hodinu a tisíce dopisů zůstává neotevřených.

Roky válek a násilí v zemi doslova zastavily čas

Modernizace afgánskou poštu teprve čeká. Na plný provoz v zemi totiž nebyli zvyklí. Za vlády Talibanu přicházely pytle s dopisy poloprázdné. „Ostatní země vládu Talibanu neuznávaly, a když vás svět neuznává, tak s vámi ani nekomunikuje,“ konstatoval manažer pošty v Kábulu Saíd Waseh Hideri.

Zašlé je vybavení i známky. Některé kousky staré až 70 let by se lépe než na obálkách vyjímaly v albech filatelistů. „Na těchto známkách je náš poslední král Muhammad Záhir Šáh,“ podotkl zaměstnanec pošty v Kábulu Sadar Mohammat.

Hámid Karzaj
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Evan Vucci

Afghánistán se připravuje na prezidentské volby

Od svržení islamistického hnutí Taliban s pomocí zahraničních sil v roce 2001 stál v čele Afghánistánu po celou dobu Hamíd Karzaj. Nadcházející prezidentské volby budou klíčové pro budoucnost Afghánistánu, který se nyní připravuje na stažení všech zahraničních bojových oddílů. Ty mají ze země odejít do konce roku 2014. Ve volbách se střetne 5. dubna celkem 11 kandidátů.

Mezinárodní společenství se obává, aby se neopakovala situace z voleb v roce 2009, které byly poznamenány podvody a násilím především ze strany povstalců Talibanu. Taliban již vyzval k bojkotu hlasování.