Velký objev archeologů: Našli nejstarší buddhistickou svatyni

Lumbiní (Nepál) - Archeologové poodhalili roušku Buddhova narození. Zbytky nejstarší dřevěné svatyně byly objeveny v prostorách chrámu zasvěceného Buddhově matce Máje v jihonepálské obci Lumbiní. Právě tam měl podle legendy přijít Siddhártha Gautama na svět. Stavba pochází ze šestého století před naším letopočtem. Doposud byl přitom za nejstarší buddhistickou stavbu považován místní sloup vztyčený indickým králem Ašókou s nápisy ze 3. století před naším letopočtem. Jde o zásadní zprávu pro miliony buddhistů po celém světě.

Objev archeology nadchl

Zbytky dřevěné stavby mají rozsoudit dohady o tom, kdy se narodil Buddha. „Původně se věřilo, že první stavba v Lumbiní byla postavena ve třetím století před naším letopočtem. Teď ale náš výzkum potvrdil, že tam první svatyně stála už v šestém století před Kristem,“ konstatoval archeolog Koš Prasád Áčárja. Ten na vykopávkách poslední tři roky spolupracoval s odborníky z britské Durhamské univerzity.

Do obce Lumbiní, nacházející se 280 kilometrů jihozápadně od nepálské metropole Káthmándú, proudí každoročně desetitisíce buddhistů. Podle buddhistického podání se Siddhárta již jako mladý muž rozhodl svou obec a rodinu opustit a vydal se meditovat do lesů v Nepálu a Indii, kde dosáhl osvícení.

Buddhistická svatyně
Zdroj: National Geographic Channel

Odborníci měli nyní unikátní možnost kopat přímo mezi modlícími se mnichy a poutníky. „Střed chrámu je jedním z nejdůležitějších míst výzkumu. Velmi zřídka má archeologie přístup k místu spojenému s počátkem některého z největších světových náboženství,“ podotkl vedoucí výzkumu Robin Coningham.

Fyzické důkazy jsou velice žádané

Buddhův život přibližuje velké množství písemných pramenů, fyzických důkazů z jeho doby je ale poskrovnu. Stejné je to i v případě křesťanství nebo islámu. Jakýkoli nález spojovaný s jejich proroky tak poutá obrovskou pozornost – ať už jde o turínské plátno, do něhož bylo údajně zabaleno Ježíšovo tělo, loď, kterou se prý plavil po Galilejském jezeře, nebo naposled objev v Turecku. „Našli jsme v kamenné truhle něco posvátného. Mohlo by jít o části kříže, na němž byl ukřižován Ježíš,“ prohlásila v srpnu vedoucí výzkumu Gülgün Köroğluová.

Zatímco některá svatá místa obsadili archeologové, jinde je nahradili stavbaři. Třeba knihkupectví v Mekce - nejsvětějším místě islámu - stojí na ruinách domu, ve kterém se údajně narodil Mohammed. Pod moderními budovami ale mizí i další historická místa. Úřady Saúdské Arábie tvrdí, že tak chtějí zabránit tomu, aby na hrobech vznikaly svatyně. Země navíc potřebuje nové hotely pro poutníky. „V posledních 60 letech jsme v Mekce přišli o 400 historických míst, která už nic nevrátí. Z Mekky se stává Manhattan nebo ještě hůř Las Vegas,“ upozornil Irfán Aláví, ředitel Nadace pro výzkum islámského dědictví.

Archeologové v nepálském Lumbiní nyní doufají, že jejich objev podnítí zájem o svaté místo a pomůže sehnat víc peněz na jeho zachování. Nedostatek financí totiž zastavil velkolepý plán, který má podle nepálských úřadů a čínských developerů pozvednout Lumbiní na úroveň Mekky.


Zvětšit mapu