Nový život pro staré synagogy hledá židovská obec v Litvě

Vilnius - Židovská komunita v Litvě usiluje o obnovu dřevěných synagog. Unikání stavby tam jako v jediné evropské zemi přečkaly nacistický holocaust a následnou devastaci za sovětské nadvlády. Z opravených synagog by se měla stát muzea a kulturní centra. „Žádná z těchto synagog už nebude sloužit k původním účelům, žádní židé už totiž ve vesnicích nežijí. Lze je ale využít jako kulturní nebo turistická centra, záleží na podmínkách,“ upozornil specialista na kulturní a turistické projekty Martynas Užpelkis.

Židovská obec ve Vilniusu registruje 16 dřevěných synagog, některé z nich mají štěstí na obětavé strážce a hospodáře. Jiné ale slouží jako sklad zemědělských produktů nebo garáže, v horším případě se o ně nestará vůbec nikdo. Mnohdy ani místní nevědí, že mají doslova za domem sice chátrající, ale přece jenom historickou památku.

To se má v budoucnu změnit – židovská obec by chtěla opravit všechny dřevěné synagogy, které jí patří. Peněz ale není nazbyt a komunita je chce investovat spíš do lidí a vzdělávání. „Naše myšlenka proto je nabídnout tato místa starostům na 90 let k pronájmu a oni si pak můžou žádat o evropské strukturální fondy, aby tyto budovy mohli opravit a používat je ke kulturním účelům,“ vysvětlila předsedkyně litevské židovské obce Faina Kuklianski.

V nejbližší době by tímto způsobem měla získat novou podobu vzácná barokní synagoga v Pakruois, znovu vyrůst by měla taky unikátní stavba v Sede, která se před nedávnem úplně zřítila, teď její zbytky čekají ve skladu.

Jako muzea nebo umělecké školy už fungují některé opravené zděné synagogy. Využití dřevěných staveb ale sama židovská komunita vidí jako složitější, hlavně kvůli jejich konstrukci i odlehlé poloze.

Dobré příklady ale už v Litvě mají, třeba ve vesnici Žiežmariai, kde žilo před válkou 1 300 židů, což je asi polovina zdejší populace. Za jeden jediný den všichni zmizeli, synagoga ale zůstala, a dnes se o ni starají manželé Antonína a Ludvík. „Po válce tu zřídili sklad krmiva a domácích potřeb. My jsme pak poprosili národní výbor o traktor a všechen nepořádek vyvezli, taky jsem opravil okna a stěny.  Jezdí sem občas turisté a chci, aby to k něčemu vypadalo,“ vypráví správce synagogy Ludvík Markunravičius.