Tokio - Japonsko bude investovat víc peněz do obrany. Vláda se tak rozhodla pod tlakem Číny, která zvyšuje vojenskou aktivitu. Tokio tak zvrátí desetiletý trend snižování výdajů na obranu, v příštích pěti letech je zvýší o 2,6 procenta. Svou vojenskou roli v Asii chce posílit hlavně kvůli ostrovům ve Východočínském moři. O ty se s Pekingem dlouhodobě pře. Čína nad nimi minulý měsíc zřídila svou identifikační zónu vzdušné obrany a začala žádat, aby se jí všechna letadla vstupující do oblasti hlásila.
Japonsko odpovídá na čínské provokace, posiluje obranu
Vláda premiéra Šinza Abeho hodlá prosazovat posílení vojenské role své země v době, kdy vzrůstá napětí mezi Tokiem a Pekingem kvůli nárokům na ostrůvky ve Východočínském moři. Hlavní prioritou Abeho, který se ujal funkce před rokem, dosud bylo oživit desetiletí stagnující ekonomiku. Premiér ale také po svém nástupu slíbil, že posílí japonskou obranu, aby byla země schopna postavit se stále asertivnější Číně.
„Čína se pokouší změnit status quo silou ve vzduchu i ve vodách Východočínského a Jihočínského moře a v dalších oblastech, a to na základě vlastních tvrzení, která nejsou v souladu s existujícím mezinárodním právem,“ uvedla Abeho vláda ve své první strategii národní bezpečnosti. „Čínský postoj k ostatním zemím a její vojenské kroky jsou pro Japonsko a širší mezinárodní společenství zdrojem obav,“ píše se v dokumentu.
Strategie pětiletého rozvoje obrany počítá s posílením vzdušného a námořního průzkumu a zlepšením schopnosti bránit odlehlé ostrovy. V příštích pěti letech Tokio vyčlení na obranu 23,97 bilionu jenů (4,7 bilionu Kč) proti 23,37 bilionu jenů, které vydalo za předešlých pět let.
Japonské vojenské výdaje klesaly deset let, dokud Abe v letošním roce nezvýšil rozpočet na obranu o 0,8 procenta. Ministerstvo obrany požaduje pro fiskální rok od počátku dubna zvýšení o tři procenta, což by byl nejvyšší nárůst za 22 let.
Ostrovy Senkaku (Tiao-jü)
Za dvacet let do loňského roku zůstalo Japonsko zemí s šestými nejvyššími vojenskými výdaji na světě a jeho výdaje za tu dobu reálně vzrostly o 13 procent, uvádějí údaje stockholmského institutu IPRI. Čínské výdaje na obranu se během té doby rozrostly více než pětinásobně a země se vyhoupla ze sedmého na druhé místo ve světě.
Čína minulý měsíc zřídila nad spornými ostrovy svou identifikační zónu vzdušné obrany a začala žádat, aby se všechna letadla vstupující do oblasti hlásila Pekingu. Oznámila také, že zahajuje „mimořádná obranná opatření“ proti letadlům, která se tam nebudou řádně identifikovat. Japonsko ale uvedlo, že tato zóna nemá žádnou platnost, a stejně jako USA proti čínskému kroku diplomaticky protestovalo.
Souostroví, které Japonci nazývají Senkaku a Číňané Tiao-jü, je obklopeno vodami bohatými na ryby a zřejmě jsou tam i ložiska zemního plynu. Oblastí vedou významné námořní trasy. Konflikt o ostrovy se vystupňoval loni v září, kdy se Japonsko rozhodlo odkoupit některé z nich od soukromých vlastníků. To v Číně vyvolalo mohutné protijaponské protesty.
Japonské plány zřejmě znovu popudí Peking, který už podrobil kritice pracovní verzi nové strategie. „Čína pozorně sleduje japonskou bezpečnostní strategii a směřování této politiky,“ prohlásilo minulý týden čínské ministerstvo zahraničí prostřednictvím svého mluvčího. „Neodůvodněná japonská kritika běžných čínských námořních aktivit a jejich halasné poukazování na čínskou hrozbu mají skryté politické motivy,“ dodalo.
Předešlé japonské vlády už se pohybovaly na hraně pacifistické poválečné ústavy, která zavrhuje válku a říká, že Japonsko nebude mít armádu ani vojenské námořnictvo. Abe chce zajít ještě dál a zrušit zákaz vysílání vojáků do zahraničí, například v rámci pomoci ohroženým spojencům.
Tokio se ale vzhledem k prudkému růstu čínských vojenských výdajů bude muset nadále opírat o spolupráci se Spojenými státy a dalšími zeměmi v oblasti, pokud se má udržet status quo. „Bez partnerů neexistuje způsob, jak udržet Čínu v mezích a zamezit nárůstu její průbojnosti,“ řekl japonský expert na obranu Narušige Mičišita.