Pussy Riot jdou do boje o lidská práva a solidární ruskou společnost

Moskva - Propuštěné členky Pussy Riot Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová hovořily v Moskvě o společném projektu Právní zóna, který má zlepšit podmínky v ruských věznicích. „Náš život je nyní propojený s tímto projektem. Pociťujeme obrovskou odpovědnost vůči lidem, kteří jsou v centru jeho pozornosti. Někteří se rozhodli říct pravdu o místech, kde jsme byly. Někteří opravdu trpí a jsou pod velkým tlakem,“ sdělila Tolokonnikovová. Za svůj cíl považují punkerky solidaritu rozvinuté občanské společnosti. Výkladu svého činu v pravoslavném chrámu se přitom věnovat nechtějí. Nikdy prý nerozlišovaly mezi politikou a hudbou.

Obě ženy projednávaly v Krasnojarsku v uplynulých dnech nový projekt. „Ten projekt neměl počátek včera ani předevčírem, nebo v okamžiku, kdy nás propustili. Začalo to, když jsme se začaly zabývat ochranou práv v těch místech, kde jsme byly zadržovány,“ konstatovala Tolokonnikovová.

V Nižněnovgorodské oblasti prý vypovídala děvčata, z nichž jedna je v nemocnici s cirhózou. „Je otázka, jestli vyjde z věznice vůbec živá,“ konstatovala Aljochinová. Lidem chtějí ženy vysvětlit, jak to ve věznicích funguje. 

Video Členky Pussy Riot se chtějí zasazovat o lidská práva a lepší věznice
video

Členky Pussy Riot se chtějí zasazovat o lidská práva a lepší věznice

Členky Pussy Riot se chtějí zasazovat o lidská práva a lepší věznice

TK: 27.12.2013

Marija Aljochinová:

„Chceme vytvořit strukturu, která by plnila jasně stanovené cíle v těch oblastech, kde vzniknou problémy. Lidé nemají představu o tom, co se v koloniích děje. A nejhorší na tom je, že většinu lidí to nezajímá. Člověk, který byl propuštěn, nemůže najít práci, lidé ho odstrkují. Lidé se snaží téma věznice vytěsnit ze svého života – občanskou společnost to prostě nezajímá.“

Naděžda Tolokonnikovová:

„Prokurátor často skrývá porušení předpisů v koloniích. Chceme se zabývat žalobami, podmínkami pobytu ve vězení, pracovními podmínkami, morálním a fyzickým násilím, včetně toho sexuálního. Budeme pracovat s těmi zadrženými, kteří jsou připraveni mluvit o tom, co prožívali nebo prožívají.“


Obě členky punkové skupiny byly kritizovány za to, že se hned po propuštění neviděly s dětmi. Ve vězení strávily ženy celý rok a půl. Podle punkerek ale dny strávené v Krasnojarsku vedly k určitému výsledku. „Kdyby z té kolonie před pár dny vyšli muži, tak by se na děti nikdo neptal,“ podotkla Aljochinová.

Ženy přiznaly, že na organizaci nemají finanční prostředky, nechtějí se ale osobně na nikoho obracet - ani na propuštěného Michaila Chodorkovského. „Je to silný člověk, neuvěřitelná osobnost, proto jsme mu nabídly spolupráci. Má mnohem delší a tvrdší zkušenost z vězení,“ poznamenala Tolokonnikovová s tím, že jde ale v první řadě o spolupráci ideovou. Organizace by měla fungovat crowd-funding, zvláštní tým bude hlídat využití prostředků. S ženami už prý spolupracuje Alexej Navalnyj či Sergej Vlasov.

Ondřej Soukup, redaktor Hospodářských novin

„Vypadá to, že Pussy Riot dospěly a jsou odhodlané věci týkající se vězeňské správy změnit. Bylo vidět, že už to mají promyšlené a vědí, kde jsou ty největší problémy a co s nimi dělat. Myslím, že by udělaly dobře, kdyby se spojily s již existujícími organizacemi a když jim poskytnou své jméno, energii a znalosti, tak si myslím, že lze najít jednoduše finance.“


Jekatěrina Samucevičová, Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová (zleva)
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Sergey Ponomarev

Novináři se v Moskvě ptali Pussy Riot i na jejich hodnocení vystoupení v pravoslavném chrámu. „Nikdy jsme nerozlišovaly mezi punkovým koncertem a politickým aktivismem. Své politické myšlenky jsme vždy vyjadřovaly prostředky, které jsou pro nás z lidského hlediska srozumitelné – a to jsou prostředky soudobého umění,“ uvedla Tolokonnikovová.

Vztah Pussy Riot k Putinovi zůstává stejný

„Pokud jde o Putina, nezměnily jsme své stanovisko. Chtěly bychom pokračovat v tom, co nás dovedlo do vězení. Stejně jako dříve jej chceme vyhnat. Když se (Putin) snaží kontrolovat vše, dříve či později se mu kontrola vymkne z rukou.“


Punkerky jsou si blíž než dřív

Pussy Riot také poděkovaly za veškerou podporu. Podle nich ale byla možná víc než jim mířena k obětem ruského státu. „V podstatě jsme teď noví lidé, prožily jsme dlouhý život. Ve vězení je zcela jiná realita. To nás spojuje mnohem víc než nějaké punkové vystoupení,“ dodala Tolokonnikovová.

Dvě členky Pussy Riot vyšly díky amnestii z vězení den před Štědrým dnem. Do konce dvouletého trestu za protiputinovskou píseň v moskevském chrámu jim zbývalo čtvrt roku. Propuštění proto okamžitě označily za propagandu. Okamžitě vyzvaly k bojkotu zimní olympiády, která se v únoru uskuteční v Soči na jihu Ruska, a vyjádřily odhodlání pokračovat v boji proti politickým poměrům v Rusku (více zde).

Pussy Riot se proslavily loni v únoru svou punkovou modlitbou „Bohorodičko, vyžeň Putina“ v hlavním moskevském chrámu Krista Spasitele, kterou chtěly upozornit na rostoucí vliv pravoslavné církve na politiku Kremlu. Tři dopadené členky kapely byly odsouzeny za výtržnost na dva roky, Jekatěrině Samucevičové však byl trest změněn na podmíněný.