Esesák Bruins byl osvobozen pro nedostatek důkazů

Hagen (Německo) - Pro nedostatek důkazů zastavil německý soud v Hagenu trestní řízení proti bývalému členovi nacistických jednotek Waffen SS Siertu Bruinsovi. Dvaadevadesátiletý muž čelil obvinění, že v roce 1944 zastřelil nizozemského odbojáře. Prokuratura žádala pro Bruinse doživotí, jeho obhájci naopak tvrdili, že se ničeho nedopustil a měl by být osvobozen. Podle soudního rozhodnutí se za 70 let od spáchání činu ztratily důkazy a už ani není možné vyslechnout svědky a doložit, že Bruins zabíjel vlastní rukou. Obžaloba ještě zvažuje případné odvolání.

Podle obžaloby vezli Bruins a jeho - nyní již mrtvý - přímý nadřízený August Neuhäuser v září 1944 zajatého odbojáře Alderta Klaase Dijkemu v automobilu; zastavili a přikázali mu, aby si šel odskočit. Když Dijkema vystoupil, oba členové SS ho údajně zasáhli zezadu několika výstřely. Vraždu později maskovali jako zastřelení zajatce při pokusu o útěk.

Bruins už dříve připustil, že u vraždy byl. Jeho právníci ale trvají na tom, že nestřílel a údajně ani nevěděl, že se vražda chystá. K činu došlo v době, kdy už v Nizozemsku byly na postupu spojenecké síly, které zemi osvobodily od nacistické nadvlády. „Tenhle rozsudek je facka německé spravedlnosti. Justice nechala během 70 let přivést případ do stádia, kdy už důkazy nejsou dostatečné,“ prohlásil advokát sestry zavražděného Detlef Hartmann.

Waffen SS byly zvláštní a cizinecké jednotky nacistické armády. Bruins se stal jejich dobrovolným členem po obsazení Nizozemska nacisty v roce 1941 - prý z idealismu. Narodil se sice v Nizozemsku, považoval se prý ale vždy za Němce. Byl členem pohraniční a bezpečnostní policie v nizozemském přístavním městě Delfzjil.

Video Martin Jonáš k osvobozujícímu verdiktu nad Bruinsem
video

Martin Jonáš k osvobozujícímu verdiktu nad Bruinsem

V roce 1949 odsoudil nizozemský zvláštní soud Bruinse v nepřítomnosti k smrti za jeho působení ve Waffen SS. Bývalý nacista ale uprchl do Německa, kde žil několik let pod jiným jménem. Už dříve se přiznal k zabití dalších lidí, podle prokuratury to ale bylo - na rozdíl od tohoto případu - v rámci popravčí čety na rozkaz vyšších důstojníků. V roce 1980 byl odsouzen k sedmi letům vězení kvůli napomáhání k vraždě dvou nizozemských Židů.

Pozdě, ale přece

Bruinsův proces byl součástí opožděné ofenzívy německé justice. Odstartovalo ji loňské zatčení osvětimského dozorce Hanse Lipschise. Kromě něj úřady vyšetřují třicet dalších dosud žijících nacistů-  mimo jiné dozorkyni, která údajně v Osvětimi štvala na vězně psy. A téměř ve stejný moment, kdy soud osvobodil Bruinse, se objevila zpráva o žalobě proti dalšímu SSmanovi. Osmaosmdesátiletý muž měl vraždit při masakru ve francouzském městě Oradour-sur-Glane.

Jenže stejně jako v Bruinsově procesu si promarněný čas si vybírá daň. Nejmladšímu z vyšetřovaných je 89 let. A samotného 94letého Lipschise už soud propustil z vazby pro postupující demenci. Naději ale neztrácejí profesionální lovci nacistů. Centrum Simona Wiesenthala nabídlo loni finanční odměnu za informace o žijících zločincích. S hodnověrnými informacemi se prý ohlásilo několik stovek lidí. Pátrání nemá skončit, dokud bude žít kterýkoliv z vrahů lidí, jejichž jména připomínají pomníčky v dlažbě nejen německých měst.