Česká oběť je zakódovaná v Tóře, tvrdí „lotyšský Palach“

Jeruzalém - Na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se jako první už v září 1968 upálil Polák Ryszard Siwiec. Mezi statečnými cizinci, kteří následovali jeho a Jana Palacha, byl i Lotyš Ilja Rips. Ten nakonec přežil a dnes žije jako vážený profesor matematiky v Jeruzalémě.

V neděli 13. dubna 1969 bylo v lotyšské Rize chladné, ale slunečné počasí. Nejdřív si nenápadného 21letého mladíka, který rozvinul plakát protestující proti sovětské okupaci Československa, nikdo nevšiml. „Pak už bylo zapálení sirky vlastně jednoduché. Vyšlehly plameny. Zezadu, protože bundu jsem měl namočenou benzinem zevnitř,“ vzpomíná Rips. Kolemjdoucí stačili živou pochodeň rychle uhasit a popálený mladík putoval na KGB.

Následoval rychlý soud za protisovětskou propagandu, zbavení svéprávnosti a zavření do blázince. Na jeho podporu sepsali petici američtí matematici, Rips se dostal na svobodu po dvou letech. Pár měsíců nato se celá jeho židovská rodina směla vystěhovat ze Sovětského svazu.

„Čech sám se sebou skoncuje pomocí ohně na protest proti dobyvatelům,“ je podle Ripse zakódováno v Tóře.


Po příchodu do Izraele začala v Ripsově životě nová etapa. Pohebrejštil si jméno z Ilji na Elijahu a s pomocí své milované matematiky se na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě vrhl na objevování tajné boží zprávy v textu židovské Tóry. Inspirován mystickými rabíny totiž uvěřil, že při jeho správném čtení se objeví skrytá sdělení. Na obhájení kontroverzní teorie biblického kódu si vzal moderní počítače i laureáta Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2005 Roberta Aumanna. Ten však Ripsovy teorie na základě vlastního experimentu s jinými daty nepotvrdil.

Otec pěti dětí Elijahu Rips dodnes věnuje většinu času studentům matematiky jako zasloužilý a velmi oblíbený profesor. Prahu, za jejíž svobodu byl ochotný položit život, navštívil před čtyřmi roky na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů. Od tehdejšího premiéra Mirka Topolánka převzal čestnou plaketu.