Tichý protest: Čínský bojovník proti korupci před soudem mlčel

Peking – Ani slovo dnes před soudem v Pekingu neřekl čínský bojovník proti korupci Sü Č'-jung, který je obviněn z údajného podněcování nepokojů a narušování veřejného pořádku. Do srpnového zadržení pracoval jako advokát a zaměřoval se na lidská práva. Otevřeně také kritizoval vládu, že nedostatečně bojuje s korupcí na úřadech. Soud čeká tento týden také několik Süových stoupenců, všem hrozí několikaleté vězení. Sü a jeho obhájci považují soud za nespravedlivý.

Soud se koná za zavřenými dveřmi a za přísných bezpečnostních opatření; Süovi stoupenci ani novináři do jednací síně nesmějí. „Proces je utajovaný, abychom nevěděli, jak probíhá. A abychom se nedozvěděli výsledek. Rozsudek v takovém případě nebude nikdy spravedlivý,“ říká stoupenec protikorupčního hnutí Ču Ťia-čchi. „Přišel jsem, abych mu vyjádřil podporu. Je nevinný. Pro čínskou společnost toho udělal mnoho, hlavně pro obyčejné lidi, jejichž práva bránil,“ dodává další příznivec vězněného aktivisty Sü Siang-jüe.

O případ se zajímají i západní diplomaté, ani je ale do budovy nepustili. Podle úřadů by se do sálu nevešli a cizinci u soudu s čínským občanem prý nemají co pohledávat. Evropská unie dala najevo znepokojení už po Süově srpnovém zatčení.

Policie zatkla několik protestujících 

Sü a jeho obhájci považují soud za nespravedlivý a na protest během celého šestihodinového jednání nepromluvili. Před soudní budovou se shromáždili Süovi stoupenci s transparenty a provolávali kritická hesla. Policie proti nim zasáhla a několik jich zatkla. „Minulý týden jsem žádal o svědectví pěti lidí, aby přišli vypovídat. Nejen že to soud zamítl, ale policie navíc v posledních dvou dnech tyto svědky omezovala,“ říká Süův právník.

Süovi hrozí až pětileté vězení. Kdy bude vyřčen rozsudek, pekingský soud nesdělil. Agentura Reuters proces označila za nejvýznamnější případ vedený proti disidentům v Číně od roku 2009, kdy byl nositel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po odsouzen za „podvratnou činnost“ k 11 letům vězení.

Sü Č'-jung:

Sü Č'-jung„Tato země potřebuje statečné občany, kteří mohou vstát a pevně se držet svého přesvědčení.“


Sü stál v čele kampaně za průhlednost příjmů politiků. Byl obviněn z narušování veřejného pořádku kvůli nespočetným protestům, které podle úřadů pomáhal organizovat. Jejich účastníci volali po rovnosti ve vzdělání nebo zveřejnění příjmů veřejných činitelů s cílem lépe bojovat proti korupci.

Soudní procesy čekají také na šest členů Süovy skupiny nazvané Nové občanské hnutí; konat se mají ve čtvrtek a v pátek v Pekingu. Předpokládá se, že budou všichni shledáni vinnými a soud je pošle do vězení na několik let.

Skupiny na ochranu lidských práv kritizovaly čínského prezidenta Si Ťin-pchinga za procesy s aktivisty, kteří usilovali o totéž, co prezident oficiálně prohlašuje - tedy přísný boj proti korupci. Amnesty International to označila za pokrytectví. „Namísto slíbeného zákroku proti korupci prezidenta Si Ťin-pchinga jsme svědky zákroku proti těm, kdo chtějí korupci odhalovat,“ říká odbornice na východní Asii Roseann Rifeová.

Video Horizont ČT24 o soudu s čínským aktivistou
video

Horizont ČT24 o soudu s čínským aktivistou

Sü byl zadržen už před čtyřmi lety - zastal se tehdy obětí skandálu s jedovatým mlékem. Melaminem se otrávilo přes 300 tisíc kojenců, šest jich zemřelo. Úřady ho za jeho aktivismus potrestaly domácím vězením. Odhodlaného zastánce spravedlnosti to ale v jeho činnosti neodradilo.

ICIJ: Příbuzní čínských pohlavárů skrývají majetek v daňových rájích

Atmosféra v Číně je zvlášť vypjatá. Soud totiž začíná právě ve chvíli, kdy reportéři z Mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ) vyrukovali s obřím skandálem. Podle nich příbuzní čínských pohlavárů ve velké míře využívají různých daňových rájů, aby zde skryli nahromaděný majetek. Mezi osobami vlastnícími podíly ve firmách registrovaných v daňových rájích jsou i švagr prezidenta Si Ťin-pchinga a syn a zeť bývalého premiéra Wen Ťia-paa. ICIJ se odvolává na informace, které unikly ze zhruba 2,5 milionu dokumentů.

Agentura AFP nicméně připomíná, že společnosti registrované v daňových rájích mohou být legální, a rovněž podotkla, že neexistují důkazy, že by politici o zmíněných aktivitách svých příbuzných věděli. Společnosti ale často bývají spojeny se střetem zájmů a zneužíváním vládní moci.

ICIJ se zmiňuje o téměř 22 000 klientech daňových rájů z Číny a Hongkongu, mezi nimiž jsou dále členové rodiny někdejšího prezidenta Chu Ťin-tchaa, bývalého premiéra Li Pchenga a zesnulého vůdce Teng Siao-pchinga, oceňovaného za to, že v 80. letech otevřel čínskou ekonomiku světu. Podle ICIJ na seznamu nechybějí ani poslanci čínského parlamentu, šéfové státních podniků a někteří z nejmajetnějších Číňanů, například nejbohatší Číňanka Jang Chuej-jen anebo Pony Ma a Čang Č'-tung, zakladatelé čínské internetové společnosti Tencent.

Sdružení novinářů vládním činitelům, bohatým podnikatelům a dalším osobám jmenovaným ve zprávě poslalo dopisy, většina z nich ale neodpověděla. Mluvčí čínské diplomacie novinářům na pravidelné tiskové konferenci řekl, že článek je nepřesvědčivý a vyvolává otázky ohledně vedlejších motivů.

Devadesát procent klientů z kontinentální Číny, kteří mají peníze v daňových rájích, si zřídilo společnosti na Britských Panenských ostrovech, často s pomocí západních firem, jako je UBS a PricewaterhouseCoopers, konstatovali vyšetřovatelé. Sedm procent si vybralo Samou a tři procenta jiné daňové ráje. Britské Panenské ostrovy byly mimo jiné cílem bohatého podnikatele v oblasti nemovitostí Teng Ťia-kueje, který si v roce 1996 vzal za manželku sestru prezidenta Si Ťin-pchinga. Na základě zmíněné zprávy Teng vlastní padesátiprocentní podíl ve společnosti Excellence Effort Property Development, registrované na ostrovech.

List The New York Times a agentura Bloomberg v roce 2012 zveřejnily článek o údajném obrovském majetku, který nashromáždily rodiny expremiéra Wena a prezidenta Sia. Čínské úřady následně zablokovaly internetové stránky těchto médií v Číně a zprávu odsoudily jako snahu očernit čínské vedoucí představitele. Obdobné reakce se dočkala organizace ICIJ, jejíž webové stránky jsou rovněž ode dneška nedostupné. Stejně tak nedostupné jsou dnes stránky listu The Guardian, Le Monde a hongkongského deníku Ming Pao, které se sdružením ICIJ spolupracovaly.

/*json*/{"map":{"lat":26.27095282331904,"lng":195.80562890000002,"zoom":2,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{"0":{"lat":18.45486016273484,"lng":-64.62844848632812,"type":"","description":""},"1":{"lat":39.97291055131899,"lng":116.378173828125,"type":"","description":""},"2":{"lat":-13.571241563074146,"lng":-172.32330322265625,"type":"","description":""}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/