Popraví Texas mexického vraha, který neznal svá práva?

Houston (USA) - Mexiko protestuje proti popravě svého občana ve Spojených státech, která je plánována na dnešek. Edgar Tamayo před dvaceti lety zavraždil policistu v Houstonu a Mexiko tvrdí, že mu úřady tehdy upřely práva zamlčením faktu, že může požádat o pomoc svou ambasádu. Proti popravě se postavil i šéf diplomacie John Kerry, soud ale poslední žádost o milost zamítl.

Soudní pře o Tamayův osud se táhly dvacet let, zvrátit verdikt se jeho advokáti pokoušeli až do úplného konce. Mezinárodní soudní dvůr už před 10 lety vyzval Ameriku, aby znovu zvážila osud padesáti Mexičanů - včetně Tamaya - kvůli tomu, že neznali svá práva. Na Tamayovu podporu se konalo několik demonstrací a ministr Kerry napsal texaskému guvernérovi Rickovi Perrymu dopis. Bojí se, že hrdelní trest zkomplikuje právní bitvy, které Američané vedou v zahraničí.

Tamayův případ je za poslední týden už druhým, který překročil hranice Ameriky. Dennise McGuira usmrtila zatím nevyzkoušená směs dvou látek. Jeho příbuzní žalují Ohio za to, že se pokus proměnil v mučení. McGuire se dusil 19 minut a jeho pomalý konec oživil úvahy, jestli by smrtící injekce neměly opět nahradit popravčí čety - ty z Ameriky úplně nezmizely. Je to sice poněkud zastaralý způsob, ale právě proto by splnil to hlavní: nešlo by o nevyzkoušený experiment.

Trest smrti platí ve dvou třetinách amerických států a řada poprav budí pozornost v celé zemi. Jeden případ z nich vybočuje - ne snad tím, že by nikoho nezajímal, ale spíš tím, že se dokáže postarat o titulky v novinách i po 70 letech. Georgi Stinneymu bylo čtrnáct let, když ho v roce 1944 popravili - jako vůbec nejmladšího Američana v minulém století. Jeho příbuzní teď žádají nový proces. Mají za to, že ho porota posadila na elektrické křeslo jako nevinného jen kvůli barvě pleti. Soud by mu život nevrátil, spravedlnost možná ano.