Západní Ukrajinou se šíří útoky proti úřadům, Krym chce výjimečný stav

Kyjev - Na západě a severu Ukrajiny se šíří násilné akce proti státním strukturám. Protivládní demonstranti se pokusili obsadit sídla více než deseti oblastních samospráv. Ve Lvově, Rovně, Ternopilu, Ivano-Frankivsku a Chmelnyckém se jim to zřejmě podařilo. Radikálové v noci pronikli i do kyjevského sídla ministerstva zemědělství. Jihoukrajinský Krym žádá bezodkladné vyhlášení výjimečného stavu. Po bezvýsledném nočním jednání opozice s prezidentem Janukovyčem se v Kyjevě čekají další masové protivládní demonstrace. Mimořádná schůze ukrajinského parlamentu, kterou ve čtvrtek opozici slíbil prezident, se uskuteční příští úterý. 

Podle agentury Unian pronikli do sídla ministerstva zemědělství aktivisté opozičního hnutí Společná věc (Spilna sprava), které provládní média označují za ultranacionalistické. „Po jednání (opozice s prezidentem Viktorem Janukovyčem) vyšlo s definitivní platností najevo, že slibovaný útok je třeba organizovat samostatně. Společná věc obsazuje ministerstvo zemědělství,“ napsal na Facebooku vůdce hnutí Oleksandr Danyljuk. Oznámil, že v budově ministerstva zemědělství zřizuje „štáb národní gardy“.

Opozice v centru Kyjeva ovládá tři budovy, kromě ministerstva zemědělství ještě centrálu ukrajinských odborů a kyjevskou radnici. Kromě „velitelského štábu“ rozmístili demonstranti v obsazených budovách improvizované ošetřovny, tiskové středisko a jídelnu. V noci, kdy v Kyjevě teploty klesají ke třiceti stupňům mrazu, se rozlehlé chodby budov mění v noclehárnu.

Členy hnutí Společná věc jsou podle listu Ukrajinska pravda bývalí aktivisté národně orientované strany Svoboda, které její vůdce Oleh Ťahnybok ze strany vyloučil za „nepřístojné chování“. 

Protivládní demonstranti v kyjevském sídle ministerstva zemědělství
Zdroj: REUTERS
Autor: Vasily Fedosenko

Demonstranti se radikalizují i mimo Kyjev. Krym žádá výjimečný stav

Masové útoky proti oblastním zastupitelstvům hlásí regionální média ze Lvova, Rovna, Ternopilu, Ivano-Frankivska, Chmelnyckého, Sum, Vinnycji, Poltavy, Čerkas, Černivců, Lucka a Žytomyru. Ve Lvově a Rovně, kde sídla samospráv padla do rukou davu, v noci na dnešek vyrostly barikády, které stoupenci opozice vystavěli z obavy před útokem zásahových jednotek. Ve Lvově demonstranti blokují výjezdy z kasáren policie a armády, aby zabránili jejich případnému nasazení v Kyjevě.

  • Důležitý úřad šéfů oblastí, obdobný českým krajským hejtmanům, je pod kontrolou ukrajinského prezidenta, který vedení oblastí v souladu s ústavou sám jmenuje. Na západě země, kde má prezidentská Strana regionů slabý vliv, jsou správci oblastí často považováni za nepřátelské exponenty režimu.

Protivládní demonstrace se dnes rozšířily i na východ země, do milionového Doněcka ležícího nedaleko ruských hranic. Opoziční akce tam podle kyjevského rozhlasu podpořili hlavně fanoušci místního fotbalového klubu Šachtar.

Nepokoje se šíří celou Ukrajinou:

/*json*/{"map":{"lat":49.77579415093454,"lng":30.712971234375004,"zoom":6,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{"0":{"lat":49.84196796448816,"lng":24.026412963867188,"type":"","description":"Lvov"},"1":{"lat":50.621152476382186,"lng":26.25286102294922,"type":"","description":"Rovno"},"2":{"lat":49.56174296965686,"lng":25.594711303710938,"type":"","description":"Ternopil"},"3":{"lat":49.582059097782256,"lng":23.90204429626465,"type":"","description":"Čerkasy"},"4":{"lat":50.26300965209187,"lng":28.661270141601562,"type":"","description":"Žytomyr"},"5":{"lat":48.9274620030687,"lng":24.714431762695312,"type":"","description":"Ivano-Frankivsk"},"6":{"lat":49.47169378524674,"lng":27.015380859375,"type":"","description":"Chmelnyckyj"},"7":{"lat":49.6462914122132,"lng":34.661865234375,"type":"","description":"Poltava"},"8":{"lat":48.28593438872724,"lng":25.934600830078125,"type":"","description":"Černivce"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Hlavní baštou odpůrců opozičních akcí zůstává jihoukrajinský Krym, kde má velkou námořní základnu v dlouhodobém pronájmu Rusko. Velká většina místního obyvatelstva hovoří rusky. Krymský autonomní parlament vyzval prezidenta Janukovyče, aby v zemi bezodkladně vyhlásil výjimečný stav. „Jako rakovinový nádor se násilí z kyjevského Majdanu šíří do ukrajinských regionů,“ varovali krymští poslanci. Žádají, aby Kyjev přestal financovat vzpurné regiony, kde „extremisté a banditi“ násilím okupovali sídla oblastních orgánů.

Parlament se sejde příští úterý. Naděje na změny ale prakticky neexistuje

Příští úterý se uskuteční mimořádná schůze parlamentu, kterou ve čtvrtek opozici slíbil prezident Janukovyč. Oznámil to dnes místopředseda parlamentní frakce vládní Strany regionů Mychajlo Čečetov. Naděje opozice, že provládní parlamentní většina ustoupí požadavkům demonstrantů, jsou ale podle poslance marné. Opoziční strany jsou ve sněmovně v menšině, v provládním bloku obvykle hlasuje většina nezařazených a komunisté.

Opozice doufá, že mimořádná schůze povede k pádu vlády a zrušení kontroverzních zákonů, které Strana regionů v parlamentu prosadila 16. ledna. Nová právní úprava, která nabyla platnosti ve středu, fakticky znemožňuje pořádání protivládních demonstrací a zavádí trestní postih kritiky vlády na internetu a na sociálních sítích. Podle opozičních vůdců se nově schválené zákony mají stát právním nástrojem pro násilný zákrok proti nynějším protestům.


Vlivná členka Strany regionů a poradkyně prezidenta Anna Hermanová řekla, že se pokusí prosadit, aby se o sporných zákonech hlasovalo znovu. Podle člena vedení sněmovny Volodymyra Makejenka nebude jako obvykle o programu jednání rozhodovat organizační výbor, ale přímo vedení jednotlivých parlamentních frakcí „s ohledem na politickou situaci v zemi“.

Nový signál neústupnosti dnes vyslal do opozičních řad prezident Janukovyč, který jmenoval novým šéfem své kanceláře Andrije Kljujeva, který stojí v čele ukrajinské Bezpečnostní rady. Právě tento politik, s nímž opoziční špičky odmítají komunikovat, je podle kritiků odpovědný za sérii tvrdých policejních akcí v centru města. Média spekulují, že je rovněž vysoko na seznamu kandidátů pro případné vyhlášení sankcí ze strany Evropské unie a USA.

Vitalij Kličko na demonstraci v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Kličko: Jednání s Janukovyčem bylo k ničemu. Bojím se krveprolití

Prezident Viktor Janukovyč prý opozičním vůdcům přislíbil propustit zadržené demonstranty, svou demisi nebo demisi vlády ale razantně odmítl. Kličko nezastírá své zklamání z tohoto jednání, od něhož si Ukrajinci mnoho slibovali, a bojí se toho, co bude následovat. Spolu s ostatními opozičními předáky vyzval demonstranty, aby zůstali mobilizovaní, ale nepoužívali násilí. „Vroucně si přeji, aby nebylo žádné krveprolití a lidé nebyli zabíjeni. Já přežiji, ale bojím se, že budou mrtví, obávám se toho,“ uvedl.

Vitalij KličkoVitalij Kličko, šéf opoziční strany UDAR:

"Jsem připravený udělat všechno pro to, abych žil ve svobodné zemi - s vámi. Zůstávám, nikam neodcházím, budu bojovat po vašem boku. Jsem si jistý, že to dokážeme!


Své zklamání po čtvrtečním více než čtyřhodinovém jednání s hlavou státu neskrývali ani další opoziční předáci. Jeden z nich - Arsenij Jaceňuk - sice po ukončení jednání s prezidentem řekl, že vidí šance ukončit krveprolévání v Kyjevě, kde v uplynulých dnech zahynulo několik demonstrantů. I on ale nakonec připustil, že se nyní bojí dalších ztrát na životech. „Zůstáváme na stráži, ani krok vzad,“ řekl Jaceňuk.

Ve Lvově na západě země se má dnes odehrát pohřeb jednoho z místních přívrženců opozice. Jurij Verbyckyj se vydal demonstrovat do Kyjeva, kde byl neznámými pachateli unesen a podle opozice umučen k smrti. Podle ministerstva vnitra prý smrt aktivisty „nastoupila v důsledku prochlazení“, nicméně případ vyšetřuje jako vraždu. Celkově opozice datuje pět až sedm obětí od začátku tohoto týdne.

Demonstranti odstraňují z ulic Kyjeva pneumatiky před modlitbou pravoslavných kněží
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Sergei Grits

PŘÍMÝ PŘENOS Z UKRAJINSKÝCH ULIC SLEDUJTE ZDE

OBRAZEM: Kyjev v plamenech


Opozice žádá mimořádné parlamentní a prezidentské volby, demisi vlády, zrušení nedemokratických zákonů a potrestání ministra vnitra Vitalije Zacharčenka. Podle ukrajinských analytiků jsou takové požadavky nereálné, už s přihlédnutím k převaze vládní Strany regionů v ukrajinském parlamentu a k tomu, že se poslední parlamentní volby konaly v říjnu 2012.

Janukovyč zatím opoziční požadavky veřejně nekomentoval. Ukrajinský parlament by měl o vnitropolitické krizi jednat příští týden na mimořádné schůzi. Prý by mohl padnout návrh na demisi vlády a odvolání represivních zákonů, které v podstatě zakazují protivládní demonstrace.

Video Napětí na Ukrajině nepolevuje
video

Napětí na Ukrajině nepolevuje

Josef Pazderka: Napětí na Ukrajině trvá