Ukrajina mezi EU a Ruskem? Pohrobek studené války, tvrdí Zaorálek

Praha – Pohled na ukrajinskou krizi jako boj o jednoznačný příklon k EU anebo k Rusku prý samotnou Ukrajinu ničí. Tvrdí to Lubomír Zaorálek, který se právě dnes oficiálně stane novým ministrem zahraničí. Do řešení více než dvouměsíčního sporu by se podle něj měl aktivně zapojit nejen Západ, ale i samotné Rusko. Nový šéf české diplomacie také odmítá přirovnávat dění k tzv. oranžové revoluci z roku 2004. Tehdejší opozice byla totiž podle Zaorálka na rozdíl od současnosti mnohem více stmelená - dodal v Událostech, komentářích.

Buď jeden, nebo druhý - podobné černobílé vidění boje o ukrajinskou budoucnost prý může zemi pouze uškodit. Konflikt mezi opozicí a vládní garniturou v čele s prezidentem Viktorem Janukovyčem má kořeny v chybách obou zúčastněných táborů, myslí si nový šéf české diplomacie.

Poslední desetiletí bylo na Ukrajině ohraničeno hned dvěma silnými odpory veřejnosti. Ta pokaždé ve svých očích vnímala politiku vládních představitelů jako prakticky zkorumpovaný mocenský pakt politiků s bohatými oligarchy. V současné krizi, trvající od druhé poloviny listopadu, přitom pohled společnosti dlouho nebyl jednoznačný. Zjednodušené rozdělení na prounijní západ a proruský východ už ale v současnosti neplatí. Stále více se totiž na stranu opozice kloní i lidé z východu, dosud loajální k prezidentu a spatřující výhody spíše v podrůčí Moskvy.

Dvojí krize elit

Nejde ale o jediný důvod, proč podle Zaorálka nelze pohlížet na Ukrajinu jako boj „dvou států uvnitř jednoho“. Obě politické vize podle nového šéfa Černínského paláce prý selhaly – jak Janukovyč svým podceněním vhlížení části Ukrajinců k západu, tak také prounijní představitelé z dob oranžové revoluce: exprezident Viktor Juščenko a bývalá premiérka Julia Tymošenková. Ti se během pěti let společné vlády stihli rozhádat a dokonce proti sobě kandidovat v prezidentských volbách – aby je oba nakonec v roce 2010 předběhl právě Janukovyč.

„Mně připadá, že tady došlo hned k dvojímu selhání elit,“ shrnuje Zaorálek. Podle něj také nelze srovnávat účast nynější opozice s dobou tzv. oranžové revoluce z roku 2004. „Juščenko s Tymošenkovou mnohem lépe ovládali opozici, než se to dnes daří současným lídrům,“ dodal v Událostech, komentářích. Právě nejednotnost vládních kritiků je jedním z průvodních znaků posledních týdnů. Samotní lídři Vitalij Kličko, Oleh Ťahnybok i Arsenij Jaceňuk mají o své roli odlišné představy. V ulicích navíc dál působí mladí radikálové, jejichž ztrátu kontroly už vedení opozice v minulých dnech otevřeně přiznalo. Podobnými excesy ale začínají trpět také prorežimní pořádkové síly.

Pokud se tak podle Zaorálka bude Ukrajina neustále rozdělovat – nejen „na ulici“, ale hlavně geopoliticky – jde jenom o přilévání oleje do ohně. „My se vlastně shodujeme na tom, že na Ukrajině se v současné době vede boj o sféru vlivu - že ta Ukrajina bude buď ruská, nebo západní. To je ale pohled, který reziduje studenoválečnické představy,“ zmínil místopředseda ČSSD.

I proto by vedle stále většího angažování západních politiků (včetně zástupců Bruselu) Zaorálek mezi aktivními účastníky rád viděl i Rusko. „Protože i to nese díl odpovědnosti za to, co se na Ukrajině děje, a protože by nemělo mít zájem na destabilizaci Ukrajiny třeba i z ekonomických důvodů,“ dodal.

Vyhrocená situace, kdy vládní představitelé hrozili dokonce výjimečným stavem, se po včerejším ústupku ze strany Janukovyče lehce uklidnila. Prezident přijal demisi vlády i premiéra Azarova, na oplátku pak demonstrantům stanovil 15denní ultimátům na vyklizení středu Kyjeva. Parlament také zrušil devět sporných zákonů, které výrazně zpřísňovaly postihy za protivládní demonstrace. Na přetřes přišla také amnestie zatčených demonstrantů.

Bývalý velvyslanec: Výjimečný stav je stále ve hře

Opozice ale podobné ústupky bude vnímat jako příliš slabé, což potvrdil ve vysílání ČT i bývalý velvyslanec na Ukrajině Pavel Máša. „Řekl bych, že zatím ty ústupky neznamenají nic. Například propouštění uvězněných aktivistů vstoupí v platnost teprve v okamžiku, pokud do 15 dnů vyklidí Majdan,“ uvedl s tím, že možné vyhlášení výjimečného stavu i další silová řešení vláda rozhodně neshodila se stolu.

Zatím nejviditelnějším zastáncem mírového řešení a „dialogu“ je stále Kličko, bývalý boxer a lídr parlamentní strany UDAR (Pěst). Ani u něj ale podle bývalého diplomata není jasné, zda dokáže stále tříštivější opozici dostat plně na svou stranu. „Ukazuje se, že svůj UDAR ještě řídí, ale potom už není schopen vytvořit nějakou většinovou skupinu v dalších opozičních silách. On je vůdcem jenom té své frakce – a to je málo,“ dodává Máša.

Jeden z požadavků, na kterých se opozice shodne a stále prosazuje, jsou přitom předčasné parlamentní a prezidentské volby. Jak ale mají v praxi vypadat a kam jimi má Ukrajina nakročit, se opoziční lídři zatím neshodnou. Se současnou platnou ústavou se toho prý mnoho nevyřeší. Například Tahnybok ten návrat k proporcionálnímu systému a posílenému parlamentu vůbec nechce a dál trvá na prezidentském systému, takže ta jednání budou velmi dlouhá. Navíc má Janukovyč - i když rozkolísanou, ale stále - většinu v parlamentu.