Vztahy Evropy a USA musí projít renesancí, vyzval Kerry v Mnichově

Mnichov – Spojené státy i Evropa se vzájemně potřebují kvůli své ekonomické prosperitě i bezpečnosti. Vztahy mezi oběma stranami Atlantiku by proto měly v roce 2014 dostat nový impuls a projít „transatlantickou renesancí“. S touto vizí vystoupil americký ministr zahraničí John Kerry na jubilejním padesátém ročníku bezpečnostní konference v Mnichově. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen se zase vyslovil pro hlubší strategickou spolupráci mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem.

„Aby se Amerika vypořádala s výzvami, kterým čelí ve světě, potřebuje silnou Evropu. A Evropa potřebuje odhodlanou Ameriku, která se drží svých závazků. To znamená, že uzavírat se do sebe není přijatelné pro žádného z nás. Co potřebujeme v roce 2014, je transatlantická renesance,“ konstatoval Kerry.

Šéf americké diplomacie míní, že je třeba v Evropě i Spojených státech posilovat prosperitu, bezpečnost a společné zájmy a hodnoty. „Naše bezpečnost vychází z naší společné prosperity,“ zdůraznil v této souvislosti ministr, podle kterého je „důležité, aby Amerika a Evropa stály po boku a zachovaly si svou jednotu“.

John Kerry hovoří na bezpečnostní konferenci v Mnichově
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Brendan Smialowski

USA a Evropská unie jsou nejvíc inovativní ekonomiky světa, a proto také podle Kerryho nesou zodpovědnost za boj proti klimatickým změnám. Ministr v něm vidí příležitosti k dalšímu hospodářskému růstu. „Řešením pro boj s klimatickými změnami je energetický trh, technologie v energetice. Tento trh má nyní hodnotu šest bilionů dolarů, má 4,5 miliardy uživatelů,“ upřesnil Kerry s tím, že v dalších letech lze očekávat expanzi tohoto odvětví.

Kerry ujišťoval evropské představitele o nezbytnosti užší spolupráce s USA v době, kdy se těžiště americké zahraniční politiky přesouvá jiným směrem. Prezident Barack Obama v minulosti uvedl, že se chce více soustředit na tichomořský prostor. Vzájemné euroamerické vztahy také utrpěly ránu kvůli odposlouchávacím a sledovacím aktivitám americké vládní agentury NSA, které se dotkly milionů občanů evropských zemí včetně nejvyšších politiků (přečtěte si víc zde a zde).

NATO a Rusko mají společné zájmy, prohlásil Rasmussen

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na konferenci podpořil další prohlubování strategické spolupráce mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Oba celky prý mají v bezpečnostní oblasti společné zájmy. Neměly by ale šetřit ambicemi a kromě posilování obranné spolupráce se zaměřit i na hospodářské vazby.

„Sdílíme základní zájmy. Sdílíme potřebu stability v našem sousedství a v celém euroatlantickém prostoru. Potřebu zastavit terorismus a extremismus. Vývoj na blízkém východě a v severní Africe nás ohrožuje všechny,“ řekl Rasmussen.

„Znepokojuje mě však, že v klíčových oblastech zůstáváme příliš vzdálení. Znepokojuje mě, když slyším o rozmístění nikoli obranných, ale útočných zbraní v Kaliningradu a Bělorusku. Musíme ustoupit od vzájemných hrozeb. Ve strategickém partnerství nemá rozmísťování útočných zbraní místo,“ nechal se slyšet šéf NATO (více se dočtete zde a zde).

Ruské obavy z protiraketového systému Severoatlantické aliance se snažil rozptýlit tvrzením, že se nejedná o systém zaměřený proti Moskvě. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně kontroval tím, že štít jeho zemi znepokojuje i přes ujišťování Západu. Kreml se prý obává, že by obranný systém snížil sílu odstrašovacího ruského jaderného arzenálu.

Navzdory těmto výhradám považuje Rasmussen současnou spolupráci mezi aliancí a Ruskem za lepší než kdykoli předtím. S Lavrovem se shodli na tom, že za společný úspěch obou stran lze označit třeba loňskou dohodu o likvidaci syrských chemických zbraní (čtěte víc).

K výměně názorů mezi představiteli západních států a ruským ministrem Lavrovem došlo v Mnichově také při debatě o krizi na Ukrajině. Přečtěte si víc v samostané zprávě.