Kyjev - Ukrajinští poslanci pořád ještě nezačali projednávat návrh na změnu ústavy. Podle opozice je přitom předpokladem k vyřešení tamní krize. Poslanci se mají znovu sejít ve čtvrtek. Prezident Viktor Janukovyč vyměnil velitele kontrarozvědky SBU a šéfy bezpečnosti dvou regionů na západě země, který stojí na straně opozice. Řada aktivistů se mezitím u soudů brání mnohdy nesmyslným obviněním s tvrdými následky.
Ukrajinským filmařům hrozí dlouhé roky za mřížemi
Řada ukrajinských aktivistů čelí absurdním obviněním (zdroj: ČT24)
Ukrajinský profesor a režisér Mychajlo Iljenko v současné době místo přednášek brání u kyjevských soudů vlastní studenty. Dokumentaristé byli zadrženi při natáčení opozičních demonstrací. „Obviňují je podle paragrafu 294 z organizování a účasti v masových nepokojích. Hrozí jim od 8 do 15 let vězení,“ konstatoval režisér. Představa, že mladí filmaři s technikou stihli být vedle natáčení nebezpečnými radikály, je ale podle Iljenka absurdní.
„Je to pokus vyvolat strach, aby všichni kolem pochopili, že každého, kdo byl na Majdanu, můžou zavřít,“ míní režisér.
Iljenka zatím represe přímo nezasáhly, s napětím ale sleduje dění kolem. A předává ho dál
skrze dopisy, e-maily nebo rozhovory s dcerou Ivannou v Praze. „Snažím se pomáhat. Posílají se věci na Ukrajinu, snažím se překládat,“ prohlásila baletka. Potěšily jí pozitivní reakce Čechů. Ani případ mladých kyjevských filmařů nezůstal bez odezvy. „Chtěla bych strašně poděkovat studentům divadelní fakulty JAMU z Brna za to, že vyjadřují svoji podporu a snaží se pomoci našim zatčeným studentům,“ poznamenala Illyenková.
Ukrajinští poslanci pokračují v jednání o ústavní reformě
Parlamentní pat podle ukrajinských médií zvyšuje napětí v zemi a vzbuzuje pochyby o možnosti politického řešení krize. Šéf poslaneckého klubu vládní Strany regionů Oleksandr Jefremov dnes po ukončení parlamentní schůze prohlásil, že pokud bude sněmovna nečinná, hrozí jí rozpuštění. „Buď budeme seriózně pracovat, nebo všechno skončí novými volbami. Jiný výsledek nevidím,“ řekl Jefremov novinářům. Dnešní parlamentní schůzi označil za „klauniádu“.
Debatu o změnách v ústavě, které by omezily pravomoci prezidenta, už v úterý zastínily vzrušené hádky poslanců. Opozice si od jednání slibovala návrat ke znění ústavy z roku 2004, kdy většina ústavních funkcí včetně jmenování vlády náležela parlamentu. Po volbách v roce 2010, v nichž se stal prezidentem Janukovyč, ústavní soud parlamentu pravomoci odebral, a znovu tím posílil postavení hlavy státu.
Je třeba skutečný kompromis, upozornil Biden Janukovyče
O situaci na Ukrajině s Janukovyčem telefonicky hovořil americký viceprezident Joe Biden. Znovu Janukovyče vyzval, aby se pokusil nalézt kompromisní cestu z nynější vnitropolitické krize v zemi. Biden zdůraznil, že by na Ukrajině měla vzniknout nová vláda, která bude mít důvěru obyvatel. Podle amerického viceprezidenta je jedinou možnou cestou k míru a stabilitě na Ukrajině pokračování dialogu s opozicí a hledání „skutečného kompromisu“.
Nespokojení Ukrajinci zůstávají v ulicích Kyjeva
Janukovyč se sejde v Soči s Putinem, do té doby žádné změny nebudou
Mluvčí Kremlu dnes oznámil, že Janukovyč se při své nadcházející návštěvě olympijských sportovišť v Soči setká s prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka by se podle mluvčího Dmitrije Peskova měla uskutečnit v pátek. Věnována prý bude rozvoji vzájemné spolupráce. Kyjevský list Fokus v této souvislosti napsal, že do té doby hlava státu nehodlá provést žádné ústavní změny, které naléhavě žádá opozice.
Hlavním požadavkem opozice zůstává odchod prezidenta Janukovyče a předčasné volby. Poslanec vládní Strany regionů Jurij Myrošnyčenko včera prohlásil, že prezident možnost vypsání nových voleb připustil - v případě, že se nenajde pokojné řešení krize. Janukovyč údajně rovněž prohlásil, že proti protestantům nepoužije policejní či vojenské síly.
Náhlé střídání stráží
Novou hlavou SBU se stal Volodymyr Bik, který nahradil Vasila Holjavického. Nové vedení mají také centrály kontrarozvědky ve Lvově a Volyni. V západoukrajinské Volyni prezident vyměnil rovněž šéfa tamní regionální správy. Důvody těchto kroků prezidentský úřad nezveřejnil.
Kyjev si všímá kontroverze ohledně Janukovyčovy cesty do Prahy
Prakticky všechna hlavní ukrajinská média dnes zaznamenala informaci z Prahy o tom, že hlavní město se nehodlá zapojit do organizace chystané dubnové Janukovyčovy návštěvy v České republice (více zde). List Ukrajinska pravda zveřejnil prohlášení starosty Tomáše Hudečka, že za současných okolností nevidí Praha jediný důvod, proč by se na návštěvě měla podílet. Ukrajinský deník rovněž oznámil, že Praha daruje na pomoc kyjevským demonstrantům půl milionu korun.
Zaorálek: Násilným řešením Janukovyč poškodí vztahy se Západem
Pokud prezident Janukovyč zvolí násilné řešení krize na Ukrajině, trvale poškodí své vztahy se Západem, prohlásil český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Kyjev podle něj potřebuje Evropskou unii k obnově ekonomiky a bude ji potřebovat stále více. Cílem Západu je hledat takové řešení, které nepovede ke stupňování násilí, dodal. EU podle něj nemůže dopustit, aby v těsné blízkosti jejích hranic docházelo k násilnostem. „Jde o to hledat způsob, jak především čelit násilí, mučení, jak zabránit tomu, aby se tam situace zhoršovala a aby se konflikt ještě eskaloval,“ řekl český ministr zahraničí.
Ashtonová řešila hospodářskou pomoc Ukrajině
Evropská ministryně zahraničí Catherine Ashtonová, která je v Kyjevě od úterý, si naplánovala setkání s Janukovyčem i opozičními předáky, aby se je pokusila přimět k poklidnému vyřešení státního rozkolu. Evropská unie je prý připravena navrhnout Ukrajině program hospodářské pomoci a doporučit reformní scénář. Novinářům to po setkání s Ashtonovou oznámil poslanec Petro Porošenko, šéf parlamentního výboru pro spolupráci s EU a jeden z kandidátů na uvolněné křeslo předsedy vlády.
Ukrajinská média očekávají, že šéfka evropské diplomacie poodhalí informace o výši finanční pomoci, kterou by EU mohla Kyjevu poskytnout výměnou za politické ústupky. Do stručného Porošenkova prohlášení ale žádné informace z jejího jednání na veřejnost nepronikly.
Dluhy narůstají
Stavem ukrajinské ekonomiky se dnes zabývala vláda, kterou po demisi premiéra Mykoly Azarova řídí viceprezident Serhij Arbuzov. Úřadující premiér varoval, že pád měny, který ohrožuje ekonomiku, je přímým důsledkem politické nestability, nikoli dokladem o stavu ukrajinského hospodářství. Zadlužená Ukrajina nyní čerpá půjčku z Ruska. Moskva přislíbila Kyjevu 15 miliard dolarů (přes 300 miliard korun), zatím mu ale poskytla jen část této sumy. Další peníze chtějí Rusové uvolnit až poté, co bude známa nová ukrajinská vláda.
Moskva je znepokojena růstem dluhů, které má Ukrajina za dodávky ruského plynu. Nepovažuje to ale za důvod k tomu, aby musela měnit současné smlouvy. Ukrajinský energetický podnik Naftogaz v pondělí oznámil, že možná nebude schopen zaplatit ruské plynárenské společnosti Gazprom za dodávky ruského plynu včas. Důvodem jsou prý nesplácené závazky vlastních zákazníků.
GALERIE
videogallery_415314
Protesty v Kyjevě i v jiných městech na Ukrajině vyvolalo rozhodnutí prezidenta Janukovyče nepodepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a sblížit se s Ruskem, které poskytlo půjčku na záchranu ukrajinských financí. Protesty si už vynutily odstoupení vlády, opozice ale žádá i demisi hlavy státu a vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb.