Slováci o Biľakovi: Pravověrný komunista, který jen tak tak unikl trestu

Bratislava - Přesvědčený komunista a muž, jehož se lidé báli nejvíc. V souvislosti se smrtí Vasila Biľaka zmiňují slovenská média hlavně jeho podíl na invazi vojsk Varšavské smlouvy a to, že trestu unikl jen tak tak. Bývalý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa zemřel ve věku 96 let. Obyvatelé Biľakova rodného města na něj ale vzpomínají v dobrém. Krajná Bystrá v rámci uctění rodákovy památky dokonce vyvěsí černou zástavu.

Biľak byl stíhán za údajný podpis „zvacího dopisu“, který se stal formálním zdůvodněním vojenské invaze do Československa v roce 1968. Slovenské soudy ovšem v minulosti případ vrátily k došetření. Prokuratura poté vyšetřování přerušila. Nepodařilo se totiž získat z Ruska originál listu k posouzení pravosti Biľakova podpisu.

Biľak patří mezi osoby, které zničily život milionům lidí, píše list

„Ani z nekrologu nelze vynechat, že jeho nepotrestání alespoň za pověstný 'zvací dopis', spolu s dalšími signatáři, je bílým místem polistopadových dějin, které straší jako věčná výčitka revolucionářům,“ uvedl list Sme. Dodal, že po zesnulých komunistických vůdcích zůstává pocit nevyrovnání se s organizátory násilí a nesvobody, kterými pokazili, znehodnotili či přímo zničili životy milionů lidí.   

Biľaka lze považovat za hlavního ideologa komunistické strany. „Normalizace, jejímž vrcholným představitelem byl Biľak, sice už neprodukovala tisíce obětí jako padesátá léta, ale o všem ve státě rozhodovalo terárium, ze kterého se lidé báli nejvíce právě jeho,“ poznamenal deník k politické kariéře Biľaka. „Sbohem, Vasile, a už se nevracej v žádné podobě,“ uzavírá Sme.

Ve srovnání s Husákem nebyl tak špatný člověk, míní historička

Bývalý komunistický pohlavár Vasil Biľak byl jedním z těch, kteří na naše území pozvali
vojska Varšavské smlouvy, píše server Aktuálně.sk. Učinit tak měl v dopise, který podepsal
a odevzdal na toaletách. Historička Katarína Zavacká ale o tomto scénáři pochybuje. Biľak podle ní totiž nebyl zbabělec a ani zdaleka ne ten nejhorší představitel totalitního aparátu. „Nebyl tak nebezpečný a špatný jako Gustáv Husák. Ten byl celou dobu hlavní, ne Biľak,“ podotkla Zavacká.

Historička připomněla, že v 60. letech, kdy získal funkci v Ústředním výboru Komunistické
strany Slovenska, lidé vymysleli v souvislosti s jeho osobou i heslo: "Ukrajinec
Vasil, Slováky spasil". 

Lubomír Štrougal, Gustáv Husák a Vasil Biĺak na Letné v roce 1985
Zdroj: ČTK

Podle listu Hospodárske noviny Biľak s dobou neměnil své názory - byl přesvědčeným komunistou a rusofilem. „Miloval Rusy jako bratry a ještě více miloval marxismus-leninismus a jeho režim, který z podprůměrného krejčího dokázal udělat bohatého prominenta. Pravověrným komunistou zůstal až do smrti,“ poznamenal list na adresu komunistického předáka, který se v mládí vyučil krejčovskému řemeslu. Dodal, že z komunistických funkcionářů měl k potrestání nejblíže právě Biľak. I on ale trestu unikl.

Slovenský server Pravda.sk o konci Biľakovy politické kariéry

"Rozešel se s Dubčekem, ale ani vztahy HusákBiľak nebyly nejlepší. Druhý měl zřejmě podle pokynů Sovětů bedlivě kontrolovat toho prvního. Husák přitom Biľaka nazval „zlým duchem strany“. Když koncem roku 1987 „perestrojková“ Moskva hledala náhradu za příliš starého Husáka na post generálního tajemníka, Biľak se údajně sám nabídl, že on „by to vzal“. Bylo však třeba hledat kompromis mezi dvěma křídly ve vedení KSČ. A oběma jakžtakž vyhovoval jedině Miloš Jakeš."


Biľak strávil poslední zhruba dvě desítky let svého života v bratislavské vile. Využíval prý svých kontaktů na politiky a domlouval obchody pro několik místních soukromých firem. „K ničemu, co jsem neudělal, se nemůžu přiznat. Zvací dopis jsem Leonidu Brežněvovi nepředal. To mohu odpřisáhnout křesťansky, občansky i ledajak,“ prohlásil. Svou vinu odmítal až do konce života.