V Homsu pokračuje humanitární akce, dnes končí příměří

Homs/Moskva - Dodávky humanitární pomoci do Homsu a evakuace z tohoto syrského města obklíčeného armádou dnes pokračují poté, co byla operace v úterý odpoledne z logistických důvodů přerušena. Záchrana civilistů z obléhaného města byla výsledkem lednové konference v Ženevě. Rusko mezitím pohrozilo, že v Radě bezpečnosti OSN uplatní své právo veta na západní návrh rezoluce o humanitární pomoci Sýrii.

Z Homsu zatím v předchozích dnech odešlo přes 1 150 lidí, celkově by jich měly být evakuovány tři tisíce. Dnes navíc končí příměří mezi znesvářenými stranami, které se ale trvale porušuje. Guvernér Homsu je ochotný příměří prodloužit.

„Už jsme dovezli polovinu dohodnutého materiálu. Pokud se nám podaří dovézt vše, bude to stačit pro dva a půl tisíce lidí, ale pouze na měsíc. To znamená, že potom budeme muset znovu vyjednávat,“ říká šéf Červeného půlměsíce v Sýrii Chalíd Erksúsí.

Přechodná vláda v Sýrii má mít pravomoc vyhnat cizí bojovníky

V Ženevě mezitím pokračují mírová jednání. Delegace opozice a režimu prezidenta Bašára Asada se vzájemně obviňují ze zatvrzelosti. Podle syrského ministra pro usmíření Alího Hajdara jsou rozhovory odsouzeny k nezdaru, prostředníku jednání Lachdaru Brahímímu se přesto podařilo znovu dostat oba tábory k jednomu stolu. Do Ženevy přijeli také diplomati z Ruska a Spojených států. Na programu jednání je přechodná vláda, které se Damašek trvale brání.

Syrská opozice na pokračujících rozhovorech o budoucnosti země navrhuje, aby budoucí přechodná vláda dohlédla na zavádění úplného příměří v zemi zmítané občanskou válkou. Zároveň má podle ní získat pravomoci k tomu, aby zajistila odchod všech zahraničních bojovníků ze Sýrie. Syrská vládní delegace dala najevo, že obě strany musejí nejprve vyřešit otázku terorismu, tedy protirežimního ozbrojeného povstání, než bude možné přistoupit k dalším otázkám.

Rusko hrozí vetem rezoluce OSN o humanitární pomoci Sýrii

Rusko pohrozilo, že v Radě bezpečnosti OSN uplatní své právo veta na západní návrh rezoluce o humanitární pomoci Sýrii. Moskva má podezření, že cílem usnesení je vytvořit základ pro vojenský zásah v této arabské zemi.„V té podobě, v jaké se (rezoluce) nyní připravuje, je pro nás nepřijatelná. Samozřejmě, že na ni nepřistoupíme,“ prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Gennadij Gatilov.

Návrh, připravený některými západními a arabskými státy, byl předložen členům RB OSN v úterý. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov jej označil za „naprosto nepřijatelný“, protože vyznívá jako ultimátum pro Damašek.

Rezoluce sice neobsahuje žádné sankční hrozby, ale počítá s tím, že nebudou-li její body splněny do dvou týdnů, může rada odhlasovat sankce proti těm, kteří budou klást překážky humanitární pomoci.

Video Guvernér Homsu je ochoten prodloužit příměří
video

Guvernér Homsu je ochoten prodloužit příměří

Stejný názor má i Čína

Podle Gatilova by rezoluce v této podobě vytvořila základ pro násilný zásah proti syrskému režimu v případě nesplnění libovolných požadavků. „Může se tak stát velice jednoduše (…) Vždy se najdou takové okolnosti, kvůli kterým by bylo možné obvinit vládní stranu z neplnění závazků,“ uvedl. Dodal, že ruské stanovisko sdílí i Čína.

Rusko a Čína patří do pětice stálých členů rady s právem veta a od začátku syrské krize zablokovaly už tři rezoluce. Moskva i Peking se řadí ke spojencům Damašku.

Americký prezident Barack Obama v úterý ujistil, že nevidí vojenské řešení syrského konfliktu. Kritizoval také ruský postoj k nové rezoluci, když prohlásil, že ministr zahraničí John Kerry a další „jasně vyjádřili, že Rusové nemohou říkat, že jim záleží na Syřanech, jestliže jsou v Sýrii hladovějící lidé“. Situaci v Sýrii označil Obama za strašlivou a přiznal, že se na rozhovorech v Ženevě zdaleka nedaří ukončit násilí.

Občanská válka v Sýrii má na kontě životy 130 000 lidí a vyhnala z domovů přes devět milionů Syřanů.