OSN utnula evakuaci Homsu, muži mizí neznámo kam

Damašek - OSN pozastavila evakuaci v syrském Homsu. Spojeným národům vadí, že neví, co se stalo s muži, kteří už obléhané město opustili. Hned poté je totiž zadržely syrské bezpečnostní složky. Mezi vyslýchanými mají být i malí chlapci. Od minulého pátku se z Homsu podařilo dostat skoro 1 400 lidí, dalších 1 600 tam dál zůstává. O mírové řešení situace se zasazuje i mezinárodní vyjednávač Lachdar Brahímí, který plánuje třetí kolo rozhovorů mezi syrskou opozicí a vládou. Žádné datum ještě nestanovil.

Damašek považuje veškeré muže ve věku od 15 do 55 let za povstalecké bojovníky. Ihned po evakuaci tak musí projít bezpečnostní kontrolou. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Edgar Vasquez nedávno uvedl, že syrská vláda se zavázala, že muže po výsleších propustí. „Očekáváme, že tento slib dodrží,“ řekl Vasquez. „Vzhledem k minulým aktivitám současného režimu to nemůže mezinárodní společenství považovat za samozřejmost a je třeba sledovat osud těchto mužů,“ dodal.

Humanitární konvoje přivezly v uplynulých dnech do Homsu desítky pytlů s moukou a rýží, dále olej, cukr, sůl a další potraviny. Od roku 2011, kdy syrské boje začaly, má za sebou Homs už mnoho ofenziv a město je mimořádně poničené. Některé jeho části stále ovládá opozice a armáda se je snaží získat pod svou kontrolu.

Staré Město vojsko obléhá od roku 2012. Lidem tam postupně došly zásoby a mnozí hladoví. „Jen Bůh ví, jaký jsme měli hrozný hlad,“ bědoval jeden z homských uprchlíků. Přes veškerou snahu a opakované prodloužení příměří se ale nakonec evakuovat všechny civilisty nepodařilo. „Mezinárodní humanitární právo neustále a závažně porušují všechny strany. Ani jedna z nich neplní povinnost chránit civilisty,“ stěžovala si koordinátorka OSN pro humanitární pomoc Valerie Amosová.

Humanitární pomoc v syrském Homsu
Zdroj: REUTERS
Autor: Thaer Al Khalidiya

Nulový posun v mírových rozhovorech

Druhé kolo vyjednávání mezi zástupci syrské vlády a opozice bylo zahájeno v pondělí v Ženevě. Zatím ale probíhá bez jakéhokoli výsledku. Dnes Brahímí jednal zvlášť s oběma znepřátelenými tábory. Jednání v rámci nynějšího kola má pokračovat i v sobotu. Není ale jasné, zda budou Syřané jednat u jednoho stolu, nebo opět odděleně.

Rozhovory mají najít cestu k politickému řešení syrského konfliktu. Brahímí nicméně již dříve přiznal, že situace je zcela zablokovaná a ve čtvrtek se žádné rozhovory mezi delegacemi vlády a opozice ani nekonaly.

Vysoký americký představitel syrskou vládní delegaci kritizoval, že ženevské rozhovory komplikuje obstrukcemi. Očekává, že Rusko zástupce vlády přinutí přistupovat k rozhovorům seriózněji. „Rusové věří v politické a diplomatické řešení a my doufáme, že přimějí režim, aby se zapojil a spolupracoval,“ sdělil tento zdroj agentuře Reuters.

Naopak podle ruského ministra zahraničí se vyjednávání snaží narušit syrská opozice a její příznivci. Podle Sergeje Lavrova situaci komplikují hlavně prohlášení o použití síly. Spojené státy už oznámily, že budou v Radě bezpečnosti OSN usilovat o maximálně naléhavý text rezoluce o Sýrii, který by vedl k reálnému zlepšení situace v zemi. Rusku se ale nelíbí i to, že cílem jednání je vytvoření přechodného kabinetu.

Evropané bají obavy z radikálů ze Sýrie

Od začátku mírových jednání před třemi týdny na syrských bojištích zahynuly přes dvě stovky lidí. Vláda i povstalci se snaží zesílit své pozice. „Pravidelná armáda a síly loajální Assadovu režimu dobývají stále víc území. Podařilo se jim už ovládnout území od turecké hranice až po hranici s Izraelem,“ upozornil bývalý důstojník izraelské vojenské rozvědky Jacques Neriah.

Evropské rozvědky se mezitím stále víc obávají návratu zhruba 2000 radikálních muslimů, kteří odjeli bojovat do Sýrie. Zvlášť poté, co se 41letý Abdul Wahid Madžíd pocházející z anglického Západního Sussexu odpálil ve městě Homs. Stal se totiž prvním evropským sebevražedným atentátníkem v Sýrii.

Proti islámským fundamentalistům napojeným na al-Káidu se v Sýrii chce postavit nová bojová formace s názvem Jižní fronta. Tvoří ji téměř 50 povstaleckých skupin a má asi 30.000 členů. Jejich cílem je bojovat proti islámským fundamentalistům napojených na Al-Káidu. „Jsme umírněný hlas a pevný štít syrského národa. Bojujeme, abychom Sýrii osvobodili od diktátora (prezidenta Bašára Asada) a také od extremismu,“ stojí v prohlášení.