Na Ukrajině platí amnestie. Prokuratura zastavuje stíhání demonstrantů

Kyjev – Ukrajinská prokuratura začala zastavovat trestní stíhání účastníků protivládních protestů z uplynulých týdnů. Podle generálního prokurátora se tak už stalo ve více než 260 případech. Stoupenci opozice o víkendu opustili okupované budovy úřadů, čímž splnili podmínku pro uvedení zákona o amnestii v platnost. V Kyjevě však zůstává situace napjatá.

Odpůrci vlády prezidenta Viktora Jynukovyče v posledních dnech opustili kyjevskou radnici a řadu vládních budov, které se jim za týdny demonstrací podařilo obsadit. Zmizely také některé barikády v ukrajinské metropoli a částečně se podařilo obnovit provoz na ulici Hruševského, kde probíhaly nejvážnější střety mezi demonstranty a policií.

Někteří demonstranti ovšem kritizují vyklizení pozic jako příliš velký ústupek. Nelíbí se jim především to, že hlavní cíl jejich protestů - odstoupení prezidenta Janukovyče z funkce - dosud nebyl splněn. Několik barikád v centru Kyjeva nicméně stále stojí a opozice má pod kontrolou Dům odborů, štáb ukrajinského odborového hnutí, který nebyl zahrnut do podmínek amnestie.

Dmytro Bulatov promluvil o mučení
Zdroj: ČTK/AP Photo
Autor: Mindaugas Kulbis

Bulatovo stíhání ukončeno. Teď už oficiálně

Prokuratura v rámci amnestie zastavila také trestní stíhání Dmytra Bulatova, který koncem ledna téměř přišel o život při brutálním útoku neznámých osob. Bulatov, jeden z hlavních organizátorů nynějších protivládních demonstrací, se několik týdnů léčil v Litvě, nyní pobývá s rodinou v Německu.

Informace o zastaveném stíhání Bulatova se objevily několikrát už dříve, oficiálně ale byly potvrzeny až dnes. Generální prokuratura na dotazy novinářů odpověděla vyhýbavě, podle mluvčího prokuratury není třeba o hledání opozičního aktivisty usilovat, protože „je přece v Německu“.

Před zákonem se už nemusí skrývat ani Dmytro Korčynskyj, vůdce krajně pravicového hnutí Bratrstvo (Bratstvo). Jeho stoupenci počátkem prosince vyvolali tvrdé srážky s policií při pokusu zaútočit na sídlo prezidenta Janukovyče. Na obou stranách bylo tehdy podle oficiální zprávy zraněno celkem sto lidí, šest z nich vážně. Ukrajinská generální prokuratura informovala, že v souladu se zákonem o amnestii začaly zastavovat trestní stíhání i prokuratury v regionech. 

Josef Pazderka, zpravodaj ČT na Ukrajině:

„Podle mého soukromého odhadu válka o amnestii skončí patem. Někteří lidé budou propuštěni, opozici to ale nebude stačit a bude upozorňovat na řadu případů, kdy se tak nestalo. Otázka odstoupení Janukovyče je mnohem složitější. Prezident neustále opakuje, že byl zvolen v regulérních volbách a do dalších voleb zbývá jen necelý rok, tak proč tak rychle spěchat.“


Podle předchozího zákona mohlo stíhaným demonstrantům hrozit až 15 let vězení. V případě demonstrantů se amnestie omezuje na delikty spáchané od 27. prosince do 2. února. Generální prokurátor už dříve odhadl, že uplatnění amnestie by mohlo trvat měsíc, soudy by tedy měly uzavřít všechny případy do 18. března.

Video Pazderka: Demonstranti kritizují opoziční lídry za ústupky
video

Pazderka: Demonstranti kritizují opoziční lídry za ústupky

Kyjevskou radnici vzali demonstranti útokem 1. prosince po nezdařeném nočním pokusu speciální policejní jednotky Berkut o rozprášení protestujících na ústředním kyjevském náměstí Nezávislosti. Vzápětí se stala „hlavním štábem revoluce“ a sloužila stovkám lidí i jako místo, kde se mohli ohřát, odpočinout si, najíst se, zdřímnout si - a v případě potřeby si i nechat ošetřit zranění.

Demonstrant okupující kyjevskou radnici Ruslan Andreiko

„Jediné co chceme, je mírumilovná revoluce. Nepřejeme si násilí, ale pokud k tomu budeme donuceni, jsme připraveni se vrátit zpátky.“


Vzájemné ústupky ale podle pozorovatelů neřeší podstatu ukrajinského sporu. Opoziční jednání s vládou zůstávají na mrtvém bodě, ať už jde o ústavní reformu, či o jmenování nového premiéra. Masové protesty na Ukrajině vypukly loni v listopadu, když prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a přijal finanční pomoc z Ruska. Postupně se hlavním požadavkem protestů stal odchod Janukovyče od kormidla moci.

Opoziční předáci Arsenij Jaceňuk a Vitalij Kličko dnes v Berlíně jednali s německou kancléřku Angelu Merkelovou. Kličko po setkání zdůraznil, že chce, aby Berlín hrál silnou roli při řešení ukrajinské krize a znovu se také vyslovil pro sankce proti Kyjevu.