Na Ukrajině probíhá „protiteroristická operace“. Lidé se bojí nasazení armády

Kyjev - Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila zahájení „protiteroristické operace“ s tím, že „v rukou zločinců“ je na 1 500 zbraní a 100 000 nábojů. SBU také zahájila trestní stíhání nejmenovaných politiků podezřelých z ohrožení ústavního pořádku a pokusu o státní převrat. Z Dněpropetrovska se má do Kyjeva přesunout 500 mužů v plné zbroji. Situace v centru metropole je zatím klidná, obě strany se ale připravují na další střety. Opoziční lídři se mají znovu setkat s prezidentem Viktorem Janukovyčem, do Kyjeva se navíc zítra vydají ministři zahraničí Francie, Německa a Polska.

DĚNÍ V KYJEVĚ


Střety si od úterý vyžádaly 26 mrtvých, včetně deseti policistů. Obě strany konfliktu se připravují k dalšímu střetu. Demonstranti zpevňují barikády a hromadí zásoby kamení a pneumatik. V sídle televizní a rozhlasové rady a hlavní poště si budují novou základnu. 

Do Kyjeva z východu a jihu země míří armádní jednotky. Výsadkáři mají za úkol ochránit armádní sklady, v nichž jsou uloženy zbraně a munice. Na otázku, zda budou jednotky použity i k rozehnání protivládních protestů, odmítl ministr obrany Lebeděv odpovědět. 

Šéf ukrajinské bezpečnostní služby Oleksandr Jakymenko už ohlásil „celostátní protiteroristickou operaci“. Podle agentury Interfax prohlásil, že bezpečnostní složky zabavily v posledních 24 hodinách víc než 1 500 střelných zbraní.

Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu:

„Pro mě je hlavním strůjcem těchto nepokojů ruský prezident Vladimir Putin, byť nevím, co řekl Janukovyčovi na tajných schůzkách v Soči a Moskvě. Pro Rusko je nikoliv posláním, ale povinností se v tuto chvíli postarat, protože má na Ukrajině největší vliv. Je na svědomí Putina, aby si uvědomil, že tohle je jeho velká geopolitická vina, a učinil něco pro to, aby to skončilo.“

Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií, FSV UK

„Případné použití vojenských jednotek proti vlastnímu obyvatelstvu může znamenat velký malér. Jde o extrémní opatření a může to opravdu znamenat až válku.“

Ondřej Soukup, redaktor Hospodářských novin

„Bez ohledu na lidské oběti se ta situace ještě pořád dá vyřešit nenásilně, Ukrajina ale stojí na prahu občanské války – je tomu velmi blízko. Co vím od důstojníků, tak se maximálně snaží vyhnout politickým záležitostem.“


Na Majdanu zůstává zhruba 10 tisíc opozičních demonstrantů a příslušníků radikální pravice. Přes zátarasy pronikají i skupinky dalších lidí, kteří dorazili do Kyjeva hlavně ze západu země. „Lidé jsou odhodlaní zůstat na Majdanu do posledního dechu,“ poznamenal Pazderka.

Na centrálním kyjevském náměstí po celou noc docházelo k potyčkám mezi demonstranty a policií, která měla na místě vodní děla. Dav kolem barikád vytvořil hořící val, aby zabránil jednotkám proniknout do středu náměstí. Vzduchem létaly dělobuchy i dlažební kostky. Ulicemi Kyjeva se prý pohybovaly provládní kriminální bandy, které měly v rukou zbraně, z nichž pravděpodobně střílely ostrými náboji. Zablokovaly taky přístup do kláštera, kde se shromažďovali zranění. „Evidentně šlo o taktiku lidi maximálně vystrašit,“ míní Pazderka.

Natalia Churikova, redaktorka Rádia Svobodná Evropa

„Je těžké vidět rodné město hořet. Lidé se tam odhodlali bojovat o svou svobodu a zaplatit za to jakoukoliv cenu. Bolí mě, že svět neudělal nic, aby k tomu nedošlo. Myslím si, že na tom nese velkou část viny. Kdyby byly už dřív zavedeny nějaké sankce, nemuselo se to stát.“


Zraněných jsou stovky, v noci shořelo sídlo odborů

Nejdramatičtější situace byla kolem sídla odborů, kde působil štáb opozičního hnutí. V domě byli i ranění – jakýsi provizorní špitál. "Sídlo začalo hořet a hasiči se k němu nemohli
dostat. Docházelo k dramatickým situacím, protože začala hořet střecha. Část lidí začala v panice vyskakovat z oken, došlo určitě ke zraněním,„ podotkl Pazderka. Podle Radky Garbuzové, která žije na Ukrajině, dům odborů zcela shořel. “Náměstí je drastickým způsobem zdemolováno," uvedla Češka. Kolem náměstí je podle ní prakticky vyhlášeno něco jako výjimečný stav.

V ulicích roste počet obětí na životech, údaje se ale různí. Nejméně 500 lidí je zraněných, opozice uvádí až tisícovku. „Jak vidíte, lidé se nebojí a nerozcházejí se. Naopak, přestože policie zablokovala metro a ulice vedoucí k náměstí, přicházejí sem další a další,“ konstatoval ukrajinský opoziční předák Oleksandr Turchynov.

Kvůli vyhrocené situaci se v noci sešel opoziční předák Vitalij Kličko s prezidentem Janukovyčem. Jenže k řešení nedospěli. „Naneštěstí nepřináším z jednání nic dobrého,“ cituje Klička server Ukrajinská pravda. Opoziční lídr prý odešel ze schůzky poté, co Janukovyč trval na tom, že centrální kyjevské náměstí musí být bezpodmínečně vyklizeno. „Janukovyč není schopen adekvátně reagovat na nynější situaci. Jediné, o čem mluvil, bylo to, aby opoziční představitelé vyzvali lid k zastavení střetů na Majdanu a ke složení zbraní,“ uvedl také Kličko. Opozice dál trvá na tom, že vláda musí okamžitě stáhnout bezpečnostní jednotky.

Stanislav Křeček, zástupce veřejného ochránce práv

„Jsem zděšen, že se v Evropě může něco takového stát. Na Ukrajině se neprotestuje proti diktátorskému režimu, který se zmocnil vlády pučem, ale proti režimu, který vyšel z relativně svobodných voleb, což je problematické.“


Úřady zadržely během pár dní skoro 60 osob

Janukovyč zase doporučil lídrům opozice, aby se distancovali od demonstrantů, kteří se uchýlili k násilí. Zároveň řekl, že opoziční vůdci překročil čáru, když své přívržence vyzvali, aby si na demonstraci přinesli zbraně. Úřadující premiér Serhij Arbuzov označil úterní události za pokus o převrat. Opozice podle něj manipuluje s lidmi. Demonstranty okupující náměstí nazval „ostudou země“. Ministerstvo vnitra oznámilo, že za podněcování k masovým nepokojům bylo v Kyjevě v minulých dnech zadrženo 59 lidí.

Co se dělo celé úterý v Kyjevě? Podrobnosti čtěte ZDE.

Fotogalerii z nepokojů si pak prohlédněte ZDE

Jak vznikla ukrajinská krize? Přehledně ZDE.


NEPOKOJE MIMO UKRAJINSKOU METROPOLI


A nepokoje nezachvátily jen Kyjev. Centrem protivládního odporu na západě země se stal Lvov, jehož radnici ovládá národně orientovaná strana Svoboda. Místní aktivisté v noci obsadili prakticky všechny budovy, kde sídlí silové či správní složky kontrolované z Kyjeva. Odpůrci prezidenta Viktora Janukovyče v tomto největším západoukrajinském městě a tradiční baště ukrajinského nacionalismu vyhlásili „politickou autonomii“. Do rukou protivládních demonstrantů se dostala místní správa ukrajinské kontrarozvědky, oblastní centrála policie i prokuratura.

Do rukou opozice padlo i sídlo gubernátora v západoukrajinském Ternopilu. Demonstranti podpálili oblastní policejní velitelství. Jeho osazenstvo útočníkům nekladlo odpor a vzdalo se. Pod kontrolou ternopilských demonstrantů je také úřad místní prokuratury, kde prý dav spálil všechny složky případů proti stíhaným demonstrantům. V Ivano-Frankivsku v noci do úřadu gubernátora proniklo komando krajně pravicové organizace Pravý sektor a budovu odmítá opustit. Oblastní šéf policie údajně pod tlakem událostí odstoupil. Útok na policejní velitelství podnikli i demonstranti v západoukrajinském městě Rivne, kde dav zablokoval kasárna pohotovostních jednotek Berkut připravených k přesunu do Kyjeva.

Města kde dochází k největším střetům
Zdroj: ČT24

Násilnosti hlásí ukrajinská média i z východu země, který většinou stojí pevně za prezidentem Janukovyčem a jeho vládou. Terčem útoku se tam staly zejména kanceláře strany Svoboda a proevropského hnutí UDAR. Oblastní kancelář strany Svoboda vyhořela v Charkově, v Krivém Rohu neznámí útočníci napadli místní úřadovnu hnutí UDAR a zapálili její vnitřní vybavení. Z některých měst, například z Žytomyru či Oděsy, odjely do Kyjeva policejní posily.

Tlak protestujících a zároveň neochota prezidenta ke kompromisům může podle pozorovatelů vyústit až v širší nepokoje. Možností je i rozdělení země. „Je tam velký rozdíl v historických tradicích. Centrum ukrajinského nacionalismu je na západě země, v oblastech, které spadaly pod Rakousko-Uhersko, kde byla větší svoboda. Kdežto východní části byly podrobeny rusifikaci,“ poznamenal politolog Josef Mlejnek.

SVĚTOVÉ REAKCE


V západních zemích výrazně zesílilo volání po zavedení sankcí. Podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye by EU mohla na eskalaci vývoje na Ukrajině reagovat i finančními sankcemi či vízovými omezeními vůči těm, kdo jsou odpovědni za násilí a použití nepřiměřené síly. „Na Ukrajině se odehrávají nepojmenovatelné a nepřípustné věci. Násilí, brutalita, represe,“ řekl francouzský prezident François Hollande po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která se vyslovila pro sankce cílené proti viníkům, ale nepostihující celé obyvatelstvo.

O sankcích budou jednat ve čtvrtek odpoledne ministři zahraničí EU na mimořádné schůzce v Bruselu. Ministři zahraničí Francie, Německa a Polska ještě předtím dopoledne navštíví Kyjev, kde chtějí jednat s ukrajinskými představiteli i zástupci opozice.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že využije veškerý svůj vliv k tomu, aby na Ukrajině zavládl klid a mír (o světových reakcích více zde).

Český prezident Miloš Zeman násilí na Ukrajině odsoudil. Pokud bude pokračovat, zváží zrušení pozvánky prezidenta Janukovyče do Prahy (o českých reakcích více zde).

Vše začalo odmítnutím asociační dohody

Ukrajina vře od loňského 21. listopadu, kdy vláda zastavila přípravy podpisu asociační dohody s EU a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Zdůvodnila to tím, že zatím není jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou. Protesty postupně přerostly v požadavek na odstoupení vedení země.

Video Události: Krvavé střety na Ukrajině
video

Události: Krvavé střety na Ukrajině

Garbuzová: Náměstí Nezávislosti bylo zdemolováno

Reportáž: Co se dělo na Ukrajině v noci

ŽIVĚ z kyjevských ulic (espreso.tv):

ŽIVĚ z kyjevských ulic (ukrstream.tv):